čtvrtek 10. května 2018

Hurá na piknik

Nedávno jsem se zúčastnila jednoho velmi příjemného mini pikniku a uvědomila jsem si, že my jako rodina jsme v poslední době moc často na piknik nechodili, což je velká škoda. Už tradičně několik let chodíme v červnu na Apetit piknik, kde si jídlo člověk kupuje u rozmanitých stánků, ale kdy naposledy jsme si vyrazili na náš vlastní piknik, to už si ani nepamatuji. Rozhodla jsem se to tedy změnit a na sváteční úterý jsem nám jeden takový naplánovala. V následujícím článku vám tak chci dát pár piknikových tipů a to bych nebyla já, abych nepřihodila i nějaký ten recept :)


Ale začneme od začátku. Trochu jsem pátrala po historii pikniků a venkovní posezení v přírodě pod širým nebem, jak ho známe z dnešní doby, se objevuje už od začátku 19. století a to hlavně v Anglii a Francii. Své kořeny má ale hodování v přírodě už v pozdním středověku.
Většinou se jednalo hlavně o rodinnou záležitost, ale na piknik často vyrážely i páry, stejně jak je tomu dodnes. Takové hodování v přírodě bylo v prvopočátcích spojené třeba s pořádání honů, později se stalo samostatnou událostí, kde nechyběla různorodá zábava.

Piknik si nemusíme představovat nijak složitě. Stačí vzít deku, zabalit svačinu a během výletu si jí někde v klidu vychutnat. Já se dnes však chci věnovat tomu pěknému a vymazlenému pikniku, který je sám o sobě událostí a který bude lahodit nejen žaludku, ale i oku. Vězte, že to není žádná věda. Tak se pojďte podívat na moje tipy:

1. Není nutné mít žádné speciální vybavení. Nemusíte mít speciální piknikový koš ani drahé designové chladící tašky. Stačí mít velkou deku, velkou plážovou tašku a potravinové krabičky.
I když svoje tvrzení trochu popřu tím, že krásný piknikový koš váš piknik pozvedne zase o level výš. O tom jsem se přesvědčila na minulém pikniku, když jsem viděla ten nádherný piknikový koš z nasvacinu.cz, který nejenom, že by krásný, ale hlavně praktický. Ale co chci vlastně říct je to, že to jde i bez speciálního vybavení - já třeba žádné nemám. Musíte zvážit, zda budete pikniky pořádat často nebo ne a zda se vám investice vyplatí.
Abyste si to udělali hezké, použijte barevné papírové talířky a veselé ubrousky. Místo plastových kelímků zvolte třeba skleničky s víčkem a brčkem, které teď mají všude za pár korun. Takové skleničky jsou designově krásné, pití se hůř rozlije a hlavně šetříte životní prostředí, když vyřadíte plastové kelímky na jedno použití.

2. Volte vhodné jídlo a pití. Podle toho, jak dlouhou plánujete cestu a jaké je počasí volte i jídlo. Myslete taky na jednoduchý převoz jídla a manipulaci. Určitě bych nevozila třeba kousky dortu, které se v krabičkách spíš rozpatlají, dala bych si pozor na čokoládové polevy, které se velmi rychle roztékají a asi bych na piknik nevolila třeba rybí jídla. Potraviny, které v teple rychle podléhají zkáze vyřaďte nebo je dejte do chladící tašky. Nejlepší jsou na piknik různé sendviče, toasty a jednoporcové chuťovky - třeba šneky z listového těsta, slané domácí krekry apod. Ze sladkých dobrůtek doporučuji třeba domácí cookies nebo jiné sušenky, buchty nebo koláč na plech. Vynikající jsou ale také dezerty připravené do uzavíratelné skleničky (v takovém případě je ale lepší zmiňovaná chladící taška).

3. Dobře promyslete místo. Ve městě si piknik nejlépe užijete někde v parku a v přírodě záleží hlavně na vaší fantazii. Jestliže budete hodovat ve veřejném parku, ujistěte se nejdřív, zda není posezení na trávě zakázáno a zamyslete nad tím, jestli park není častým cílem nepořádných pejskařů, protože to bývá hodně nepříjemná záležitost. Jestliže plánujete piknik s dětmi, úměrně jejich věku zvažte, zda není v blízkosti něco nebezpečného (řeka, sráz, jedovaté rostliny...). Není totiž nic horšího než se snažit držet svoje děti přikované na dece a nenechat jim trochu volnosti při pobíhání v okolí. Velmi dobré je také zvážit, zda se v blízkosti nachází nějaké veřejné toalety nebo restaurace, kam si můžete odskočit nebo zda místo poskytuje dostatek soukromí odskočit si třeba za keř. Zní to jako banalita, ale taková věc vám může piknik nepříjemně narušit.

4. Věnujte pár minut předpovědi počasí. Ač to zní jako banální rada, není radno podceňovat počasí. Kolik já už slyšela příběhů, jak se někdo nepodíval na předpověď a pak toho hořce litoval. V dnešní internetové době je zjištění aktuálního počasí otázkou pár kliknutí. Ráno může být nádherně a teplo, ale odpoledne z toho může být pořádná bouřka. Ano, nikdy nebude předpověď 100% spolehlivá, ale štěstí přeje připraveným.




A co jsme měli my dobrého? Zapečenou bagetu s kuřecím masem a cibulovým čatní, guacamole, čokoládovou pěnu s jahodami, domácí rybízovou limonádu a také jedno skvělé růžové víno od alkohol.cz

Na 2 bagety upečeme pomalu a doměkka 2 okořeněná kuřecí stehna nebo 1 prso, necháme zchladnout a poté natrháme vidličkou na vlákna. Oblíbenou bagetu podélně hluboce nařízneme, lehce namažeme máslem a poté cibulovým čatní. Naskládáme dovnitř kuřecí maso a na něj kousky cherry rajčátek a ledového salátu. Zapečeme v kontaktním grilu.

Recepty na čokoládovou pěnu mám na blogu hned dva, takže se určitě podívejte - buď klasická pěna, kterou jsem dělala tentokrát i já a nebo inovativní varianta z cizrnového nálevu.

Rybízovou šťávu mám tady na blogu vlastně taky, takže recept zde.

A guacamole snad ani nepotřebuje recept. Já většinou dělám takovou moji osobní variantu: 1 avokádo, 4 cherry rajčátka, půlka malé červené cibule, 1 stroužek česneku, olivový olej podle chuti a hustoty, sůl, pepř, citronová šťáva. Vše rozmixovat v mixéru.









čtvrtek 3. května 2018

Nejlepší banánový chlebíček

Banánový chlebíček není žádná novinka a donedávna jsem si myslela, že to není ani žádná velká kulinářská pecka. Vyzkoušela jsem už mnoho druhů banánových chlebíčků a žádný mne zatím nikdy moc nepřesvědčil, že stojí za to ho péct znovu. Buď byl moc suchý nebo třeba chuťově fádní. Takže většinou jsem byla zvyklá si na chlebíček namazat marmeládu nebo třeba arašídové máslo, abych tu chuť trochu vylepšila. Nedávno jsem banánovému chlebíčku dala opět šanci a zkusila ho zase trochu jinak než minule. A výsledek mne velmi příjemně překvapil, dokonce bych řekla, že jsem byla nadšená. Tento krásně voní po banánech a hlavně je dokonale vlhký po několik dní. Nakonec nám tak chutnal, že jsme ho ani ničím nemazali a snědli jen tak samotný. Za mne je toto zatím nejlepší banánový chlebíček, který jsem dělala. Tak ho také určitě vyzkoušejte :)


Suroviny:
na běžnou chlebíčkovou formu
3 větší měkké banány
2 prošlehaná vejce
120 g změklého  másla
160 g cukru
200 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody
2 špetky soli
pár kapek vanilkového extraktu

Postup:
Banány rozmačkáme důkladně vidličkou nebo v rozmixujeme. Troubu rozehřejeme na 180°C. V další míse ušleháme máslo s cukrem do světlého krému a dále přidáme vajíčka a banány, znovu dobře promícháme. V jiné míse smícháme mouku se sodou a solí a postupně jí vmícháváme do banánové směsi. Jako poslední přidáme do těsta vanilkový extrakt. Chlebíčovou formu vymažeme máslem a vysypeme moukou nebo ji vyložíme pečícím papírem. Těsto nalijeme do formy a pečeme v troubě cca 45-55 minut, podle zkušeností s vlastní troubou. Chlebíček necháme vychladnout ve formě. 





pondělí 23. dubna 2018

Brokolicovo-tuňákové válečky s pečenými brambory

Začalo nám krásné počasí a to je pro mne vždy signál přirozeně odlehčit jídelníček. Vařím minimum omáček a smažených jídel a dávám přednost salátům a nebo lehkým jídlům. Místo smažení volí raději pečení v troubě. Tentokrát mám pro vás recept na brokolicovo-tuňákové válečky, které jsou velmi variabilním jídlem. Můžete si je jednoduše udělat k obědu či večeři, ale hodí se skvěle také jako drobné pohoštění na party a oslavy. Dále jsou taky velmi oblíbené u dětí a protože jsou pečené v troubě, můžete je dětem bez obav dát. Naše malá dcera tyto válečky na první pokus hned schválila :)
Já mám celkově velmi ráda různé zeleninové placičky či karbanátky a jsou podle mne dost často podceňované. Třeba takový čočkový burger mne velmi mile překvapil. Nebojte se experimentovat se surovinami a kořením. Já třeba miluji římský kmín. Ale to už je zase na další příběh a recept :)


Suroviny:
1 brokolice
1 konzerva kvalitního tuňáka v rostlinném oleji
1 vejce
2 plátky tvrdšího celozrnného toustového chleba
sůl, pepř
1 lžíce strouhaného parmazánu
1 hrnek strouhanky

4 větší brambory
2 lžíce rostlinného oleje
sůl, koření na pečené brambory

Postup:
Brokolici rozebereme na větší růžičky a uvaříme na páře nebo ve vodě do poloměkka. Zchladlou brokolici nastrouháme na hrubo do mísy. Přidáme tuňák z konzervy i s olejem, vajíčko a také nadrobený toustový chleba. Vše důkladně promícháme, až vznikne hustá kaše. Nakonec osolíme, opepříme a přidáme sýr. Konzistence musí být taková, aby těstíčko drželo pohromadě. Je-li příliš řídká, přidáme ještě trochu toustového chleba. Z brokolicové hmoty pak vytváříme středně velké válečky, které následně obalíme ve strouhance. Troubu předehřejeme na 180°C. Velký mělký plech vyložíme pečícím papírem a pokládáme na něj hotové válečky. 
Dále si připravíme i brambory. Ty důkladně omyjeme a zbavíme všech nečistot. Nakrájíme je na měsíčky a vložíme do mísy, kde je promícháme s olejem a kořením. Brambory také vyskládáme na plech a společně s brokolicovými válečky pečeme v troubě dozlatova.
K válečkům se hodí podávat omáčku nebo salsu. Já jsem tentokrát zvolila takovou rychlovku smícháním majonézy, kečupu, sekaných čerstvých bylinek a nasekané červené cibulky.