sobota 23. září 2017

Jedlé dárky

Ještě než se nám definitivně ztratí všechny letní dary ze zahrádky, jako třeba rajčata, dýně, cukety nebo i levandule, chtěla jsem vám dát takovou malou inspiraci, jak můžou vaše výtvory ze zahrádky udělat radost i někomu dalšímu. Není to žádná novinka, vždyť dobrá domácí marmeláda nebo třeba naložené okurky od kamarádky nebo souseda vždy potěší. Ale někdy na to v poslední době zapomínáme a často si hodiny lámeme hlavu, co koupit kamarádce k narozeninám, když třeba takový domácí levandulový sirup je skvělý dárek, do kterého vložíte svůj čas, vypěstovanou úrodu a hlavně kousek ze sebe. Ačkoliv už to možná zní trochu jako klišé, tak vlastnoručně vyrobené dárky měly a budou mít vždy co do sebe :)


Já jsem letos několik takových dárků vyrobila a moc mne to bavilo. Také troufám si říct, že obdarované to potěšilo...snad :D  Samozřejmě jsou výrobky, které mohou být čiště z vaší sklizně a o to jsou možná cennější. Může to být třeba kvalitní marmelády, ovocné a bylinkové sirupy nebo třeba naložená zeleniny. Ale i ty dárečky, ke kterým budete muset něco dokoupit, se počítají, protože dodáváte svůj know-how a chuť. Tady mám na myslí třeba domácí naložený hermelín, višně v brandy nebo třeba směs oříšků či domácí granola.

Troufám si říct, že domácí granolu už mám docela vyladěnou a ráda jí dávám jako dáreček k vánocům. Zatím nikdy nezklamala. Stačí vybrat krásnou sklenici, ovázat hezkou mašlí, přidat vyrobený obsah a je hotovo. Recept na moji granolu máte tady :)

Určitě vám mnoho inspirace dodá malá kuchařka Zázraky ve sklenici z Penny marketu. Byla v prodeji přes léto v rámci kampaně sbírání bodů na zavařovací sklenice. Ačkoliv Penny market moc nemusím, tak sklenice jsou super a kuchařka ještě lepší. Asi už jí nepůjde sehnat, ale kdo stačil zakoupit, tak jí určitě věnujte čas.

Já letos v létě měla opravdu přebytek rajčat a proto jsem poprvé vyzkoušela udělat sušená rajčata a také klasické rajčatové sugo od Emanuela Ridiho, jako základ do těstovinových receptů. Na sušená rajčata je samozřejmě nejlepší sušička potravin, ale když jí nemáte (tak jako já), jde to i v troubě, akorát je s tím více práce. Do oleje jsem použila domácí bylinky a krásný dárek na světě. Jak říkám - je pouze potřeba použít hezkou novou sklenici, kterou přikrášlíte mašlí nebo ozdobným štítkem a je je to :)


Protože opravdu miluji levanduli, neváhala jsem letos udělat levandulový sirup, to je ideální dárek hlavně pro ženy. Můžete ho použít na limonádu, ale i do dezertů. Levandule vše krásně provoní.  Ještě předtím jsem stihla i mátový a rybízový sirup, recepty najdete tady a tady. Když ale dáváte sirup jako dárek, dejte si pouze pozor, jaký používáte technologický postup a tedy jak dlouho daný sirup vydrží. Bylo by škoda, kdyby obdarovanému sirup nevydržel a tak je nutné ho případně upozornit na uchovávání v lednici a rychlou spotřebu. Na dárky jsou ale lepší trvanlivé nebo zavařené výrobky. Ze zeleniny se mi velmi osvědčila cuketová čalamáda. Kdykoliv ji někam vezmu na grilovačku, hned se po ní zapráší a hlavně je to super způsob jak zužitkovat přebytečnou cuketu :)



pátek 8. září 2017

Brownies z dýně

Tak už je to zase tady - dýňová sezóna je v plném proudu. Já o dýně nikdy neměla nouzi, protože jsem dostávala od mamky ze zahrádky. Letos jsme ale konečně začali pěstovat i my a to dýně, cukety a rajčata. Protože je zde země odpočatá a dlouho se na ní nic nepěstovalo, úroda je opravdu královská. Rajčat už jsem sklidila skoro 20 kg a ještě nejsem u konce. Dýní mám také mraky a tak pořád přemýšlím, co nového z nich uvařit či upéct. Už loni jsem vás zásobila pořádnou dávkou dýňových receptů. Chtělo to ale zase něco nového a tak jsem se nakonec rozhodla vyzkoušet brownies. Když můžou být z řepy či z fazolí, tak proč ne třeba z dýně. Výsledek mne úplně odrovnal, brownies jsou naprosto skvělé. Ač si říká kdo chce, co chce, přijde mi, že řepa i fazole jsou stejně vždy v moučníku cítit. Dýni ale opravdu nepoznáte - to vám garantuji. Vyzkoušela jsem to na několika figurantech a tohle jsou zatím první zeleninové brownies, které chutnají jako ty pravé. Rozhodně neváhejte a vyzkoušejte je :)


Suroviny:
na plech asi 20x20cm
4 lžíce kokosového oleje
150 g čokolády na vaření nebo kvalitní hořké čokolády
4-5 lžic javorového sirupu (datlového sirupu)
4 lžíce kvalitního kakaa
1/2 hrnku špaldové mouky
400 g dýňového pyré
2 lžičky pumpkin pie spice (koření na dýňový koláč, viz poznámka dole)
2 špetky soli
hrstka čokoládových peciček

Postup:
Nejdříve si připravíme dýňové pyré. Na 400 g pyré je potřeba přibližně polovina středně velké dýně. Tu vydlabeme, pokrájíme na kousky a na pečícím papíře na plechu pečeme v troubě asi půl hodiny, dokud není dýně měkká. Poté jí spolu s trochou vody rozmixujeme dohladka na pyré. 
Na brownies si v kastrůlku rozpustíme kokosový olej spolu s nasekanou čokoládou. Když se čokoláda zcela rozpustí, odstavíme z plotýnky a přimícháme kakao a javorový sirup. Do mísy dáme dýňové pyré, přelijeme čokoládovou směsí a dobře promícháme. Nakonec přidáme mouku a sůl a znovu vše dobře promícháme dohromady. Jako poslední k těstu jemně přimícháme čokoládové pecičky a směs nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C cca 25-30 minut. Brownies se nesmí přepéct - uvnitř musí zůstat "mokré".


Pumpkin pie spice (Koření na dýňový koláč)
Je to kořenící směs známá hlavně v anglosaských zemích, používaná především do sladkých receptů s dýní. U nás se již namíchaná směs moc nesežene, ale můžete si ji vyrobit doma. Základem je skořice a dále mletý zázvor, kardamom, mletý hřebíček a muškátový oříšek. Poměr si můžete upravit podle své chuti, podle toho, jak chcete směs pikantní. Moje verze: 3 lžíce mleté skořice, 2 lžičky mletého zázvoru a po půl lžičce mletého hřebíčku, kardamomu a muškátového oříšku.

čtvrtek 31. srpna 2017

Ohlédnutí za Food Parade Festivalem - srpen 2017

Ani tento rok jsme nechyběli na Food Parade v Troje a tento rok navíc ve tříčlenné sestavě i s naší novou malou členkou rodiny. Té bylo celkově jedno, co se děje a jaké je jídlo, jen když se nestále nikde dlouho ve frontě :D
Byl pěkný a teplý srpnový den, přímo stvořený na procházku zámeckými zahradami se skleničkou vychlazené limonády a kornoutkem se zmrzlinou. To vše a ještě o dost víc u nás proběhlo.
Fotky tentokrát nejsou moc kvalitní, protože jsem fotila pouze na mobil a všude bylo přímé slunce a stín pouze pod stromy. Upřímně, nechtělo se mi s každou porcí utíkat někam daleko do stínu a tam co nejlépe vyfotit, když zatím teplá jídla vychladla a manžel by mě sežral zlostí místo toho jídla :D


Jako každý rok čekám nějakou totální pecku, která mne úplně dostane a jako každý rok se překvapení nekoná. No jako vysloužilá vymetačka jídelních festivalů už jsem toho asi hodně zažila a jsem trochu zhýčkaná a nebo si nevybírám ty správné stánky. Abyste tomu ale správně rozuměli - né že bychom snad neměli skvělá jídla (těch tam bylo víc než dost), ale čekám na něco nového, co by mne nadchlo. A to by se asi některým z vás stalo u stánku Oh Deer bakery, kde jste mohli ochutnat vynikající Cronuty (kříženec donutu a croissantu). Ale ZAPRVÉ já už jsem měla možnost Cronuty ochutnat několikrát přímo u Jelenů v prodejně a ZADRUHÉ během našeho pobytu na festivalu už všechny došly, takže jsme si stejně dát nemohli. Ale rozhodně Cronuty mohu doporučit. Je to pořádná sladká "prasárna" pro nedietáře, ale jednou za čas se to může :D  Hned vedle jste si ke koblížku mohli dát i kafe z legendární Kavárny, co hledá jméno, do jejichž opravdové kavárny na Smíchově jsem ještě neměla tu čest se dostat, protože neberou rezervace a vždy když tam jdeme, tak je buď obsazeno nebo minulý týden měli zavřeno z technických důvodů. Takže je to asi osud, že mě v té kavárně nechtějí :D Dali jsme si u nich tedy kafíčko alespoň na Food Parade.



A teď ještě jednou pro pořádek. My jsme navštívili Food Parade až neděli po poledni (šli jsme místo oběda) a to samozřejmě člověk musí počítat s tím, že se na něj třeba někde nedostane. To se nám díky bohu stalo jen u již zmiňovaných Cronutů, u ostatních stánků byly zásoby dostatečné. Stánky jsme tentokrát vybírali hlavně intuitivně, až na místě. Jediné, kam jsem se chtěla stopro podívat byl stánek Spicymama. Tam jsme si dali jarní závitek a chuťově nezklamal ani nepřekvapil a byla ho jen půlka, takže to byla v podstatě jen taková jednohubka, škoda. Ke Spicymama se chystám už delší dobu, tak snad to bude stát za to. 
Velmi příjemně mě potěšil salát s chobotničkami z bistra Puzzle Pasta & Salad, který se v takovém vedru opravdu hodil. Listy byly příjemně dochucené a chobotničky nebylo málo (i když to možná z obrázku ta nevypadá). Chuť byla skvělá a navíc porce byla docela velká, takže jsme si s manželem dosyta pochutnali. Zde u stánku byla nabídka celkově lákavá a tak si rádi v budoucnu uděláme výlet přímo do restaurace.

Chtěli jsme si také dát nějaké pořádné maso. O burgery a nějakou tu grilovačku nikdy není na žádném festivalu nouze a tentokrát tomu nebylo jinak. Vychutnali jsme si dobře ochucený a šťavnatý burgřík u stánku Putica by Retro. Loni jsme měli jeden v Burger Baru (který byl letos také přítomen) a ačkoliv byl dobrý, tento letošní z Putica byl podle mne lepší.

Pořádnou frontu jsme si vystáli u stánku Mangustino, což není restaurace jako taková, spíš dodavatel kvalitních a prémiových vín a masa. Nabízejí ale také ochutnávky vín a různé jiné akce. A co jiného tak mohli na festivalu nabízet než kvalitní grilované hovězí dohromady s výběrovými víny. My jsme si vybrali degustační menu, kde nabízeli dva druhy hovězího z Francie a Argentiny nebo Uruguaye, s bagetkou, bramborou v alobalu a omáčkami. Samozřejmostí byla úprava medium. Obsluha nás upozornila, že v případě, že chceme maso více, máme si říct. Fronta ubíhala pomalu a tak jsem si čas krátila pozorováním francouzského kuchaře u grilu. Když se na mne blížila řada, všimla jsem si, že pro nás a pár ostatních připravované maso rozhodně není medium, ale rare, takže jsem si řekla, že ho chci více. Ještě, že jsem tak udělala, protože jsme nakonec dostali opravdu medium a ne nic syrového. Jelikož se porce skládala ze dvou druhů mas, nebyly hotové obě najednou a proto jsme museli čekat, což způsobilo, že první maso úplně vystydlo (když bylo navíc nakrájené na kousky). První teplé maso bylo vynikající, ale co je horší než žvýkat studený steak. Takže velká škoda, že si to lépe nehlídali, jinak bychom byli spokojení moc :)



Abych uzavřela slanou sekci, musím ještě zmínit poměrně novou rodinnou restauraci Gurmet Pauza, kde jsme ochutnali krůtí Tikka Masala s kuskusem a mátovo-koriandrovým jogurtem. Měla jsem ještě zálusk na černé risotto s chobotničkami, ale jelikož ty už jsme měli v salátu, zvolili jsme krůtí. A rozhodně jsem nelitovala, chutě byly hezky vyladěné a chválím ten mátovo-koriandrový jogurt. A všechno jsme to zapili osvěžující limčou s příchutí malin a růží ze stánku Belvoir, který mne hned uchvátil svojí nabídkou. Popravdě, limonáda byla moc dobrá, ale kdybych nevěděla, že má mít příchuť po růžích, tak to určitě nepoznám.


No a dále bylo na Food Parade dalších tisíc stánků se slanými jídly, ale do nás už se mnoho nevešlo a šetřili jsme se na sladkou tečku. Rozhodně bych ale doporučila vege Etnosvět, který jsem před pár lety poznala právě na Food Parade a kam od té doby občas rádi zajdeme.

A to by nebyl pořádný festival, kdybychom si na závěr nedali něco sladkého. Loni jsme si pochutnávali na oreo cheesecaku, jehož skvělou chuť nemůžu doteď zapomenout. Letos jsme si dali skvělou zmrzlinu u stánku Creme de la creme. Už jen délka fronty napovídala, že to bude stát za to. Já jsem o tomto pánovi zmrzlináři slyšela hodně a vždy jen samou chválu a pověst nelhala. Zmrzlina je vážně vynikající a po takovém zážitku už vám zmrzlina někde na koupališti prostě nebude připadat dost dobrá. Příchutí měli vážně hodně, ale my jsme se ke stánku dostali až později, takže výběr už byl značně omezen. Ale to vůbec nevadilo, protože oni mají dobré všechny. Ochutnali jsme jeden sorbet - mojitová příchuť a jednu krémovou - oreo příchuť.
Aby toho nebylo málo, koupili jsme si na doma ke kafíčku ještě dva lotus donuty u Bertíkovy cukrárny. Vyzkoušela jsem donuty už všude možně a mám celkem srovnání, tak bych tyhle hodnotila jako zlatý střed. Zatím u mne vedou ty z Donut Shopu.