úterý 30. června 2015

Zelené kari s kuřecím masem

Zelené kari je snad nejznámějším jídlem thajské kuchyně. Jak už jsem říkala minule, recepty thajské kuchyně většinou nemají jeden dogmatický recept. A nejinak je tomu i u zeleného kari. Dá se říct, že svůj vlastní a nejlepší recept má každá druhá rodina, stejně tak jako má každá česká rodina ten jediný a nejlepší recept na bramborový salát. Je tedy pouze na vás, jaký recept se nejlépe zalíbí vašemu jazýčku. Já dělám různé kombinace, také podle toho, jakou zeleninu mám zrovna doma.


Suroviny:
na 4 porce
cca 500 kuřecích prsních řízků, na nudličky
400 ml kokosového mléka
1 - 2 dcl kuřecího vývaru
půl červené a půl žluté papriky
1 malá cuketa
1 malý lilek (půl lilku)
4 lžíce nakládaného bambusu, na nudličky
hrst fazolek
2 - 3 lžíce zelené kari pasty
kousek oloupaného zázvoru
1 stvol citronové trávy, pár kafírových lístků
2-3 lžíce rybí omáčky
3 lžíce řepkového oleje
hrst bazalky (thajské) - já mám doma na zahrádce, takže thajskou nekupuji
trocha koriandru
1 limetka
1 chilli paprička bez semínek, nasekaná

Postup:
Nejdříve si připravíme zeleninu. Papriku nakrájíme na proužky, lilek a cuketu zbavíme semínek (je-li potřeba) a nakrájíme na půl kolečka či menší kousky. Citronovou trávu a zázvor nakrájíme na špalíčky.
Ve velké pánvi wok rozpálíme olej a přidáme do něj zelenou kari pastu, aby oleji předala všechny chutě. Přimícháme kuřecí nudličky a chvíli restujeme, po chvíli přidáme i zázvor a citronovou trávu. Maso zalijeme kokosovým mlékem a podle potřeby i vývarem. Do kari začneme postupně přidávat zeleninu v pořadí: lilek, papriky, cuketa, fazolky a bambus a kafírové listy. Kari necháme vařit do té doby, než bude zelenina měkká, ale stále lehce křupavá. Nakonec dosolíme rybí omáčkou a zakapeme limetovou šťávou podle chuti. Když kari stáhneme z plamene přimícháme nasekanou bazalku a koriandr. Když se nám to povede, můžeme ze směsi vybrat citronovou trávu, kafírové listy a zázvor. Jinak se s nimi bude muset každý strávník poprat sám :)
Zelené kari servírujeme jak jinak než s jasmínovou rýží. 



Možná někoho z vás doteď trápí, kde sehnat všechny správné suroviny nejenom na kari. Samozřejmě v Praze se nabízí SAPA. Já ji mám vlastně nedaleko, ale i tak je to pro mě zajížďka a hlavně (jak si asi dokážete představit) to pro mě není zastávka na deset minut. Dnes už se mnoho ze speciálních surovin dá sehnat i běžně v supermarketu. Pro mě jsou ale jedničkou vietnamské obchody. Nedávno jsem cestou z práce objevila u Muzea skvělý obchod s asijskými potravinami a musím říct, že by se mi ještě nestalo, že bych tam něco nenašla. Někdy si tam jdu jen tak zabloumat mezi regály a obdivuji, co všechno mají :)


sobota 27. června 2015

Vaječná omeleta se zeleninou

Dnes jsem měli línou sobotu a já k večeru dostala strašnou chuť na omeletku. Udělala jsem ji přesně tak, jak jí dělá moje mamka. Zelenina dušená na másle je luxusní záležitost a skvěle se k omeletě hodí. Já ji většinou připravuji na večeři, ale výborně se hodí i jako víkendová pozdní snídaně.



Suroviny:
na dvě omelety
4 vejce
4 lžíce mléka
trocha grilovacího koření
máslo
sůl, pepř

1 malá červená paprika
1 malá žlutá paprika
2 jarní cibulky
4 rajčata
hrst nasekané bazalky a tymiánu
máslo
sůl, pepř

Postup:
Nejdříve si připravíme zeleninovou náplň. Rajčata nařízneme, dáme do misky a zalijeme vařící vodou. Až slupka povolí, rajčata oloupeme. Papriky omyjeme, očistíme a nakrájíme na menší proužky. Jarní cibulky nakrájíme na kolečka. V hlubší nepřilnavé pánvi rozpustíme dostatek másla a necháme na něm zesklovatět cibulku. Dále přidáme papriky a mírně je na másle orestujeme. Nakonec do pánve přidáme i rajčata nakrájená na kousky Směs dobře promícháme, přiklopíme pokličkou a na mírné ohni za občasného mícháme dusíme do změknutí. Je-li nutné, podlijeme trochou vařicí vody.
Mezitím si začnete připravovat omeletu. Na jednu omeletu rozšleháme dvě vejce s dvěma lžícemi mléka, přidáme grilovací koření, sůl a pepř. Rozpálíme palačinkovou pánev a rozpustíme na ní trošku másla. Vaječnou směs vylijeme na pánev a důkladně rozlijeme do stran. Omeletu smažíme pomalu na mírném ohni, aby se stačila propéct, není nutné ji obracet. Hotovou omeletu umístíme do teplé trouby, kde ji udržujeme teplou, než doděláme omeletu druhou.
Hotovou zeleninovou směs osolíme, opepříme a přidáme nasekané bylinky. Na každou omeletu navrstvíme polovinu zeleniny, přehneme a podáváme.



čtvrtek 25. června 2015

Apetit piknik 2015

Letošní Apetit piknik prodělal oproti předchozím ročníkům řadu změn. Tou první a největší bylo místo konání, které se z Karlína přesunulo do parku na Grébovce. Tím se zvětšil prostor a přibylo stánků i zábavy. Samozřejmě také úměrně přibylo lidí.
Musím říct, že tento ročník jsem jako návštěvník nakonec pojala hodně pohodově a většinu času jsme trávili s přáteli na dece. Mezitím jsme ale samozřejmě chodili hodnotit a ochutnávat k jednotlivým prodejcům a kulinářům. Předem se omlouvám, že moje dnešní reportáž je krátká, ale jak říkám, atmosféra pro mě tentokrát byla příjemně nicnedělací a navíc byla jsem trošku líná fotit a raději se věnovala přátelům.



Letos nově vybrané místo na Grébovce je moc pěkné a mnohem větší, ale já si nemůžu pomoct - mně se to v Karlíně líbilo víc a navíc atmosféra tam byla taková milejší a sousedštější. Tentokrát působil Apetit piknik jako jedna velká chill out party spolu s dobrým jídlem. No možná těžko říct, co bylo lepší, každopádně každé místo má to svoje. Větší prostor sliboval více stánků s kulináři (neodborníky), kteří, třeba i úplně poprvé, nabízeli svoje výtvory širší veřejnosti. Kulináři ale asi neprošli tak hustým sítem jako vloni a trošku mě zklamali. Mohu říct, že mezi nimi byli skvělí kuchaři se skvělými dobrůtkami, většina z nich ale měla hodně průměrné produkty- většinou pečivo či koláče, jež si doma upeče každá druhá hospodyňka. Pro mě je důležitý i nápad a ten se u mnoha taky nekonal.
Amatérské kulináře jsme tedy prošli rychle a udělali si jasno, kdo vyčnívá. Poté jsme se už přesunuli ke stánkům prodejců a profesionálů, kde nám dokázali spravit apetit :)



Nejdříve jsem si konečně koupila máslo Ghí pod značkou České Ghíčko. Měli i ochucené varianty, ale já přece jen vsadila na klasiku. Dále jsem se nemohla nezastavit u stánku Květuščiny zahrádky, kde prodávají skvělá domácí bylinková pesta. Pro návštěvníky nechyběla ochutnávka a tak si mohl každý vyzkoušet, co mu chutná. Kromě bazalkového, libečkového či třeba šalvějového pesta nechybělo ani to z mědvědího česneku nebo petrželkové. Poslední jmenované jsem si s sebou odnesla domů a už se těším až ho použiji třeba na těstoviny.



Přišlo mi, že se letošní ročník nesl ve znamení sladkostí a burgerů. My jsme vyzkoušeli hovězí a poté i lososový burger a oba byli vynikající. Koláčů a cupcaků bylo na výběr opravdu mnoho, až jeden nevěděl, co má ochutnat. Já jsem vyzkoušela od dvou prodejců a rozdíl by veliký. Ačkoliv všechny ochutnané cupcaky vypadaly nádherně, u jednoho stánku jsme si moc pochutnali, avšak druhé vzorky nás dost zklamaly. Korpus byl tuhý a poleva byla výrazně nastavená margarínem nebo něčím podobným. To mě poučilo, že člověk nesmí dávat jen na vzhled.





Jinak skvělým naším společníkem po celý den byl pro naši partu Cidre Premier Všenory, který nabízeli ve variantě extra brut, brut a demi sec. Když jsme chtěli doplnit tekutiny, zaskočili jsme ke stánku k Anně Grosmanové, která dělá vynikající bezové sirupy a z nich osvěžující limonády.
Tento ročník Apetit pikniku bych zhodnotila jako příjemný sobotní relax s přáteli a hudbou, kde nechybělo dobré jídlo i pití.



úterý 23. června 2015

Jahodová marmeláda s mátou

Ano, je tu další recept z jahod. Ale ono to snad ani jinak nejde, když všude kolem - nalevo, napravo - jsou lány jahod. Jahodová marmeláda je klasika, ale máta ji dodá nový šmrnc a neotřelou chuť.
Jestli jste z okolí Prahy a máte rádi jahody, určitě znáte vyhlášené kunratické jahody. A jestli ne, určitě byste je měli vyzkoušet. Pravidelně tu pořádají i samosběr.



Suroviny:
1,5 kg jahod
500 g želírovacího cukru 3:1
4 snítky máty

Postup:
Jahody důkladně omyjeme a odstopkujeme. Já už několik let používám tuto metodu. Očištěné jahody nakrájíme na malinké kousky, dáme do velkého nepřilnavého hrnce a dobře promícháme s želírovacím cukrem. Necháme chvíli, aby jahody pustily šťávu a poté přivedeme směs k varu. Mezitím otrháme lístky máty a nasekáme je najemno. 
Když se jahody začnou vařit rozmačkáme je šťouchadlem na brambory a necháme asi dvě minuty vařit. Směs dále rozmixujeme ponorných mixérem dohladka. jestliže chceme mít džem s kousky rozmixujeme jahody pouze částečně. Jahodovou marmeládu necháme ještě další dvě minuty provařit a přitom sbíráme z povrchu světlou pěnu, která je nežádoucí.
Horkou marmeládu rychle plníme do připravených sterilovaných sklenic, které po naplnění otočíme na pár minut dnem vzhůru. 


čtvrtek 18. června 2015

Jogurtový koláč s rybízem

Toto je jeden z mých oblíbených koláčů, který je hotový raz dva a navíc nic nemusím vážit. Chuť je díky jogurtu a šmakounovi jemná a struktura vláčná. Ovoce můžete samozřejmě obměnit za jahody či borůvky, já ale dávám přednost nakyslému rybízu.



Suroviny:
1 větší kelímek jogurtu (200 g)
1 kelímek polohrubé mouky 
půl kelímku pšeničné celozrnné mouky
2-3 lžíce cukru
1 vejce
třetina kelímku oleje či rozpuštěného másla
100 g meruňkového šmakouna, nastrouhaného
půl sáčku kypřícího prášku
vanička červeného rybízu, probraného

na drobenku
100 g hrubé mouky
70 g másla
70 g cukru

Postup:
Ve větší míse smícháme jogurt, mouku. kypřící prášek, cukr, máslo či olej a vejce. Nakonec do těsta přidáme šmakouna a dobře promícháme až získáme hladké těsto.  Dortovou nebo koláčovou formu vymažeme a vysypeme moukou a těsto do ni nalijeme. Po celém povrchu rozprostřeme rybíz, který místy upěchujeme hlouběji do těsta. Z mouky, cukru a másla si připravíme drobenku, kterou celý koláč posypeme. Drobenka ale není nutností a koláč je chutný i bez ní.
Rybízový koláč pečeme v troubě vyhřáté na 180°C asi 20 - 30 minut, dokud povrch nezíská zlatavý povrch a těsto je uvnitř pevné. Koláč necháme vychladnout ve formě.



sobota 13. června 2015

Tvarohový dezert do skleničky

Sezónu jahod miluji už od dětství. Kromě jahodových knedlíků si nejvíc vybavuji, jak nám babička mačkala jahody s cukrem a zakysanou smetanou a to byla lahůdka. Jahody jsou skvělou volbou do nepečených moučníků a do pohárů v nekonečně mnoha variacích, kdy záleží pouze na fantazii a domácích zásobách.



Suroviny:
na 4 skleničky
cca 250 - 300 g jahod
1 balíček cukrářských piškotů nebo odřezky dortového piškotu
1 kostka měkkého tvarohu
1 kelímek zakysané smetany
100 ml silné kávy se 2 lžícemi likéru
4 lžíce moučkového cukru
1 snítka máty

Postup:
Nejdříve si uvaříme silnou kávu, necháme zchladnout a přidáme oblíbený likér (kávový, mandlový..)
Já osobně přidávám amaretto, protože ho mám vždy doma kvůli tiramisu :). Tvaroh vymícháme se zakysanou smetanou a dvěma lžícemi cukru na hladký krém. Jahody očistíme a nakrájíme na půlky, větší na čtvrtky. Větší hrst jahod odložíme stranou - tu budeme později mixovat. Piškoty nakrájíme na čtvrtiny a rozdělíme na 8 částí (v každé skleničce budou dvě vrstvy piškotů). Jednotlivé kousky namáčíme jednou stranou v kávě a první část nasypeme na dno vyšších skleniček. Dále do každé přidáme osminu tvarohového krému a čtvrtinu pokrájených jahod. Na jahody rozdělíme zbývající piškoty jemně smočené v kávě. Předposlední patro bude tvořit zbývající krém. Nakonec v mixéru rozmixujeme zbývající jahody se dvěma lžícemi moučkového cukru a otrhanými lístky máty. Vzniklé jahodové pyré rozdělíme navrch každé skleničky a dozdobíme mátou. Dezert necháme vychladit alespoň hodinu v chladničce.


čtvrtek 11. června 2015

Kebab s pita chlebem a dipem z pečených paprik

Venku začalo být konečně letní počasí, které přímo svádí k receptům středomořské kuchyně. Kebab je oblíbeným jídlem v Řecku nebo v Turecku a je to skvělá volba na letní grilování. Můžete jej navíc pokaždé připravit s jinou omáčkou či dipem a vždy si tak vykouzlit trochu odlišný pokrm.



Suroviny:
na 24 kousků

na kebab
600 g míchaného mletého masa (vepřové a hovězí)
1 menší červená cibule, nadrobno
1 jarní cibulka i se zelenou částí, nadrobno
2 stroužky česneku, prolisované
3 plátky tmavého toustového chleba
velký panák bílého vína
1 vejce
hrst sekaných bylinek (petrželka, tymián, bazalka)
+ petrželka na ozdobení
2 lžíce oleje na opékání

na dip
2 červené papriky
1 malé rajče
100 g neochuceného čerstvého sýra
100 g řeckého jogurtu
1 jarní cibulka nasekaná najemno
1 stroužek česneku (prolisovaný) nebo lžička koření tzatziky
lžíce sekané bazalky
1 lžíce olivového oleje
sůl, pepř


Postup:
Nejdříve si připravíme dip. Papriky zbavíme jádřinců a rozkrojíme na půlky. Dáme je do malého pekáčku zakapeme olivovým olejem a pečeme ve vyhřáté troubě (180°C) dokud se na paprikách nezačnou tvořit tmavé puchýřky. Upečené papriky uzavřeme do igelitového sáčku a necháme půl hodiny zapařit. Poté papriky půjdou dobře zbavit slupky. Na rajčeti uděláme zářez ve tvaru křížku, umístíme do hlubší mističky a zalijeme vařicí vodou. Po chvíli se slupka uvolní a rajče oloupeme.
Oloupané papriky dáme do mixéru spolu se sýrem, jogurtem a rozčtvrceným rajčetem a rozmixujeme dohladka. V druhém kole přidáme ke směsi do mixéru cibulku, bazalku a česnek (nebo koření tzatziky) a ještě jednou rozmixujeme. Nakonec podle chuti přidáme sůl a pepř a dip vychladíme v lednici.
Na kebab si v robotu rozmixujeme toustový chléb, víno,vejce, česnek a bylinky až vznikne hladká pasta. Mleté maso promícháme rukama s červenou i jarní cibulkou a přilijeme vaječnou směs. Osolíme a opepříme a důkladně masovou směs promícháme, až vznikne kompaktní hmota. Mokrýma rukama tvarujeme z masa menší válečky, které pak napichujeme na přepůlené špejle předem namočené ve vodě. Kebab grilujeme na pánvi či na grilu, asi pět minut za každé strany. Nebo můžeme na pánvi pouze z každé strany opéct a dodělat několik minut v rozpálené troubě.
Kebab podáváme zasypaný petrželkou s dipem a pita chlebem nebo libanonským chlebem, který krátce nasucho ohřejeme na pánvi či grilu.



neděle 7. června 2015

Jednoduchá špenátová polévka s krutony

Tak jsme si dnes užívali slunečné nedělní odpoledne na kafíčku u rybníka a hostům vedle nás u stolu zrovna přinesli špenátovou polévku. Zavoněla až k nám a muž na mě udělal smutné oči, že už jsem ji dlouho nedělala a že by si jí moc rád dal. No a tak když jsme dorazili domů, zkontrolovala jsem zásoby a rovnou jsem se do ní pustila. Krémová špenátová s křupavými krutonky prostě nemá chybu!



Suroviny:
200 - 250 g mraženého špenátu
1 malá cibule, 2 jarní cibulky
2 stroužky česneku
500 ml zeleninového (kuřecího) vývaru
1 větší brambora
100 ml smetany 12%
2 lžíce oleje
sůl, pepř

4 plátky tmavého nebo celozrnného toustového chleba


Postup:
Nejdříve si připravíme podle vlastního receptu zeleninový nebo kuřecí vývar. Když si nechceme připravovat vlastní, použijeme bujón z kostky.
V hrnci rozpálíme olej a necháme na něm zeklovatět najemno nasekanou cibuli, Nasekanou jarní cibulku (i zelenou část) přidáme o trochu později, spolu s prolisovaným česnekem. Vše necháme  chvíli opékat a pak přidáme zmražený špenát, přiklopíme pokličkou a dusíme. Špenát občas promícháme a když je zcela rozmrazený zalijeme vývarem. Do polévky přidáme oloupanou a na menší kousky nakrájenou bramboru, lehce osolíme, opepříme a vaříme asi 5 - 7 minut.
Je-li brambora měkká, odstavíme polévku z plamene a rozmixujeme ji ponorným mixérem dohladka. Poté vrátíme zpět na oheň, zalijeme smetanou a promícháme. V případě potřeby dochutíme solí a pepřem a prováříme asi dvě minuty. 

Na krutonky nakrájíme toustový chleba na kostky a nasucho opečeme na pánvi dozlatova. Nebo můžeme celé plátky opéct na vyšší stupeň v toustovači a již upečené nakrájet na kostky.
Krutonky servírujeme k polévce zvlášť v misce a každý si nabírá podle chuti.






pátek 5. června 2015

Jogurtový koláč s rebarborou

Rebarbora pro mě byla vždy taková zvláštní a neznámá rostlina. Jelikož jsme ji nikdy na zahrádce neměli, ochutnala jsem jí poprvé až v dospělém věku. Její lehce navinulá chuť mě příjemně překvapila a teď už o ní chodím prosit sousedy a nebo jí kupuji u jedné milé paní na farmářském trhu. Následující koláč je jednoduchý a jemný a drobenka se ke kyselejší rebarboře skvěle hodí. Koláč si můžete vychutnat jen tak ke kávě a nebo k víkendové snídani.



Suroviny:
400 g rebarbory, očištěné
300 ml kvalitního bílého jogurtu
2 vejce
1 a půl hrnku polohrubé mouky
půl hrnku cukru krupice
lžička prášku do pečiva a lžička jedlé sody
2 lžíce oleje
špetka soli

na drobenku
50 g másla
80 g polohrubé mouky
40 g cukru krupice

Postup:
Očištěnou rebarboru nakrájíme na kousky, dáme do větší mísy a zasypeme dvěma lžícemi cukru. Necháme odstát asi 15 - 30 minut a vzniklou šťávu slijeme.
Mezitím si připravíme těsto. Žloutky oddělíme od bílků a bílky vyšleháme se solí do pevného sněhu. Žloutky smícháme s jogurtem a olejem a přimícháme mouku s kypřícím práškem a sodou. Do těsta přidáme cukr a nakonec zapracujeme tuhý sníh. Troubu předehřejeme na 180°C. Koláčovou formu vymastíme a vysypeme polohrubou moukou. Těsto nalijeme do formy a rovnoměrně pokryjeme okapanou rebarborou.
V jiné míse si připravíme z másla, mouky a cukru drobenku a posypeme jí důkladně celý koláč.
Pečeme v troubě asi 20 minut (bohužel jsem čas neměřila :D), dokud není drobenka zlatavá a koláč pevný. Koláč necháme chladnout ve formě.



čtvrtek 4. června 2015

Duhový dort

Duhový dort je další z řady Výzvy pro odvážné z časopisu Gurmet. Musím říct, že tyto výzvy mě docela baví a to kvůli tomu, že nikdy nevím, co nakonec budu péct a také se často donutím vytvořit věci, které bych jinak možná vůbec nezkoušela, ať už z různých důvodů. 
Práce na duhovém dortu byla zábavná a výsledek více než veselý. Nejdůležitější je ale chuť a se též povedla. Na tento dort se používá hutnější těsto, které udrží mnoho vrstev na sobě a korpus nevlhne a drží tvar. I když jsem dort nepekla pro žádné dítko, úsměv na tvářích vytvořil zaručeně i dospělým :)



Suroviny:
na 1 korpus (bude potřeba alespoň 5 korpusů)
1 vejce
50 g změklého másla
100 cukru krupice
půl lžičky prášku do pečiva
pár kapek vanilkového extraktu
3-4 lžíce mléka
gelová potravinářská barva (wilton) v pěti (šesti) barvách duhy

na krém
200 g krémového sýra
250 g mascarpone
80 - 100 g cukru moučka
350 ml smetany ke šlehání

na bílou ganache
300 g bílé čokolády
100 ml smetany ke šlehání

na potah
cca 700 g marcipánu nebo bílé potahovací hmoty (Formix nebo K1)
cukr moučka na podsypání

Postup:
Nejdříve si připravíme ganache z bílé čokolády, kterou je dobré připravit den dopředu z důvodu dlouhého tuhnutí. Čokoládu nalámeme na jednotlivé kostičky a dáme do hlubší mísy. Smetanu přivedeme k varu a čokoládu jí přelijeme. Necháme pár minut stát a pak čokoládu se smetanou rozmícháme dohladka. Ganache necháme trochu zchladnout a poté překryjeme potravinářskou fólií a necháme při pokojové teplotě zcela vychladnout a zatuhnout do druhého dne.
Druhý den pokračujeme přípravou jednotlivých korpusů. Všechny suroviny na 1 korpus postupně vyšleháme a nakonec obarvíme potravinářskou barvou. Těsto dáme do dortové formy (či jiné nízké kulaté formy) o průměru cca 20 cm a pečeme ve vyhřáté troubě (180 °C) přibližně 10 minut a poté necháme chladnout na mřížce. Stejným způsobem upečeme všechny korpusy - měli bychom jich mít 5 nebo 6 (podle uvážení).

Když korpusy chladnou, připravíme krém: sýr, mascapone a cukr vyšleháme dohladka. Stranou ušleháme smetanu a opatrně vmícháme k mascarpone. Vychladnuté korpusy seřízneme, je-li to potřeba a seřadíme podle barev duhy. Na každou placku rovnoměrně rozetřeme čtvrtinu (pětinu) krému přiklopíme poslední červenou vrstvou. Složený a promazaný dort vychladíme v lednici asi hodinu. Poté začneme celý povrch dortu potírat ganache a snažíme se vytvořit jednotnou a hladkou vrstvu. Dort dáme opět důkladně vychladit do lednice.
Mezitím si na pracovní ploše posypané moučkovým cukrem důkladně propracujeme potahovací hmotu, až je měkká a tvárná. Poté z ní vyválíme kulatou placku dost velkou na to, aby pokryla celý dort. Při vyvalování opět podsypáváme cukrem.
Dejte si pozor, aby placka nebyla příliš slabá, při nanesení na dort by se začala trhat.
Nanesený marcipán po celém povrchu uhladíme a přebytky odkrojíme a zahladíme. Z těchto obarvených zbytků můžeme vytvořit různé ozdoby (např. květy), které rozmístíme po povrchu dortu.




pondělí 1. června 2015

Prague Food Festival 2015

Letošní Prague Food Festival byl pro mě v pořadí už čtvrtý. Kulinářskou událost na Pražském hradě si prostě nemůžeme nechat ujít a stala se to pro nás taková malá každoroční tradice. Někteří tvrdí, že akce je přeplněná a snobská, ale já s tím tak úplně nesouhlasím. S více lidmi počítat musíte, ale atmosféra je tu přátelská a uvolněná, co je vidět i na pestrém vzorku návštěvníků. Festival se koná v průběhu tří dnů a my si většinou s oblibou vybíráme neděli, kdy je zde o trochu volněji než třeba v sobotu. Když vyjde počasí (což letos vyšlo skvěle), tak se můžete těšit na samé zajímavé kulinářské zážitky. 

My osobně si nevybíráme den návštěvy podle daných restaurací, ale naopak si vybereme den a nechápeme se překvapit prezentovanými restauracemi. Letošní ročník festivalu byl ve znamení zdravého a alternativního stravování a nechyběla ani hmyzí kuchyně pro odvážlivce. Obecně se dá říct, že PFF se snaží jít s dobou a pro návštěvníky neustále připravovat něco nového.
V pátek prezentovali své výtvory i Secret of Raw, u kterých jsem moc chtěla ochutnat, ale tak snad příště. Jinak prezentovaných restauracích je tu více než váš žaludek a peněženka většinou dokáže zvládnout a tak doporučuji chodit ve dvou, kdy si jídla můžete vzájemně ochutnávat. 

My jsme ani tak nestačili velkou část z nabízených lahůdek ochutnat, ale o některých z nich se s vámi podělím blíže.



Jako první jsme vyzkoušeli, co připravili v Le Grill restaurant z hotelu The Mark z Hybernské ulice. A jelikož nás už na pohled jídla zaujala, zkusili jsme celé menu. Ani jeden z chodů mě nezklamal - králičí terina s rilette měla zajímavou, ale jemnou chuť, hovězí pupek výborně dochucený a akorát medium - jen těmi plastovými příbory se u toho člověk zapotil. Podával se mimo jiné s tomatovou espumou, což je módní hit v oblasti studených omáček. A nakonec cupcake na způsob red velvet, jehož chuť podtrhovala hlavně čokoládová pěna.


Terina z králíka, rebarbora, rilette z králičích stehen


Hovězí pupek, zapečené brambory s kořenovou zeleninou, tomatová espuma, zelený chřest





Dále jsme zavítali ke stánku restaurace Kobe ze Starého města, jejíž specialitou jsou masa z grilu, ale i sushi. Vyzkoušeli jsme miniburger se salátem coleslaw a u piďi burgeru jsme se málem poprali. Maso v měkké houstičce bylo skvěle připravené a provoněné bylinkami. Salát coleslaw se také povedl a za mě určitě jednička.

Kobe miniburger se salátem coleslaw
Jedním z největších lákadel letošního festivalu byla určitě moje oblíbená restaurace Yasmin, Noodles.  Nabízeli totiž kromě jiného i hmyzí pochoutky - cvrčky, chrousty, červy..Za hmyzí menu si žádali docela dost, ale ani to neodradilo návštěvníky od zvědavosti. A ani my jsme nebyli výjimkou. Trochu pod nátlakem jsem si tedy odbila svoji premiéru v podobě kobylky s karamelovou omáčkou, na chrousta jsem ale už neměla. Kobyly byly pražené a tak to nebylo o nic horší než pražené oříšky, ale i tak se z toho můj oblíbený pokrm nestane :P
A kdo by snad toužil si trochu hmyzu odnést s sebou, mohl si zakoupit praktickou hmyzí svačinku do školy či do práce.

Příprava hmyzích pochoutek

Kobylky s karamelovou omáčkou

Hmyzí svačinka

Restaurace Yasmin se možná až moc soustředila na hmyzí speciality, že ostatní pokrmy trochu zanedblala. Dala jsem si jejich čínské kantonské nudle, ale ty mě zklamaly svoji obyčejnou až fádní chutí a nulovou fantazií.

Čínské kantonské nudle

Po hmyzu jsme dostali chuť na něco mořského a proto jsme se vydali do restaurace Oliva by Amandine, kde jsem kdysi i chvíli pracovala a kde jsme ochutnali grilovanou chobotnici s cuketou, sušenými rajčaty, bramborovými noky a česnekovou omáčkou. Chobotnice bylo bohužel opravdu malinko a tak jsme sotva ochutnali, byla ale měkká a dobře ochucená. Bramborové nočky též neměly chybu, pouze omáčka byla podle mě až příliš nakyslá a ani bych nepoznala, že má být česneková.

Chobotnice s cuketou, sušenými rajčaty, bramborovými noky a česnekovou omáčkou

Až po delší době jsme se dostali až na konec areálu, kde měla svůj stánek a mohutný gril známá restaurace La Casa Argentina z Dlouhé. Už z dálky nás vítala nádherná vůně grilovaného masa. Jelikož už jsme ale za ten den měli masa docela dost, chtěli jsme vyzkoušet něco jiného a naše volba nakonec padla na tuňákový salát. Jaké bylo naše překvapení, když jsme dostali téměř přetékající talíř plný salátu, což je na festivalu spíše výjimkou. Salát bych osobně připodobnila spíše k tataráku. Jednalo se totiž o syrového tuňáka nakrájeného na velké kostky a zeleninu s chilli a bilinkami. Chuť musím určitě pochválit. Méně výrazného tuňáka dobře doplňovala lehce pálivá chilli paprička, limetka a směs mnoha bylinek. Na to, že se jednalo o syrovou rybu ale byla porce až příliš velká.

La Casa Argentina


Tuňákový salát

Sečteno, podtrženo - tento ročník Prague Food festivalu jsme si opět moc užili a i když jsme ochutnali jen část, mohu říct, že zde bylo mnoho skvělého jídla a také příjemná atmosféra. 
Vstup společně s deseti grandy (platidly) stojí 500 Kč a my jsme si ještě koupili 20 grandů navíc za 600 Kč. V porovnání s tím, kolik prezentované restaurace stojí při normální návštěvě, je to cena přijatelná a hlavně si během ochutnávek můžete vysledovat, kam byste se chtěli podívat i na opravdovou večeři :)