úterý 29. září 2015

Focaccia s rajčaty a černými olivami

Italské pečivo má pro mě velké kouzlo kvůli své chuti a božské vůni, která vás přesune na jih. Samozřejmě, že se nedá porovnávat umění tamních mistrů pekařů v kombinaci s místní atmosférou a oproti tomu české výrobky, ale na druhou stranu se Itálii můžete docela jednoduše doma přiblížit. Taková focaccia si o to přímo říká, protože na ní nejde mnoho zkazit, k přípravě vám stačí mísa a plech a hlavně je prostě vynikající. S přidáním oliv a rajčat se dá jíst jen tak samotná, nám se většinou stane, že z plechu tak nějak nenápadně mizí.
Ačkoliv se focaccia dělá výhradně z bílé mouky, já jsem tentokrát malou část nahradila moukou celozrnnou a rozhodně jsem tím nic nezkazila.



Suroviny:
na 1 středně velký plech
350 g bílé chlebové mouky
100 g hladké celozrnné mouky
1 sáček sušeného droždí (1/4 čerstvého)
4 lžíce olivového oleje
80 g černých oliv
50 g sušených rajčat v oleji
půl lžičky soli
několik snítek tymiánu podle chuti

Postup:
Do mísy prosijeme obě mouky, přidáme sůl a droždí a promícháme. Doprostřed sypké směsi přidáme 3 lžíce olivového oleje a 300 ml vlažné vody a vše promícháme a zpracujeme v hladké těsto. Na pracovní desce těsto hněteme asi 10 minut, dokud nebude krásně pružné. Podle potřeby můžeme podsypávat moukou. Těsto zpracujeme do koule, umístíme do olejem vymazané mísy, překryjeme potravinářskou fólií a dáme na teplé místo na 45 minut kynout. 
Mezitím si okapeme a osušíme olivy i rajčata a nakrájíme je na drobné kousky. Ze snítek tymiánu odrhnete jednotlivé lístečky. Po vykynutí těsto ještě jednou prohněteme a zapracujeme do něj rajčata, olivy i tymián. Těsto stejnoměrně natlačíme do středně velkého plechu s vyšším okrajem, celý plech zakryjeme potravinářskou fólií a necháme znovu kynout asi 45 - 60 minut. 
Předehřejeme troubu na 180° - 200°C . Do těsta uděláme po celém povrchu prstem hluboké důlky, jemně potřeme olejem a pečeme 15-20 minut dokud focaccia nezezlátne a uvnitř nebude pevná. 
Focaccia chutná nejlépe teplá, podáváte-li jí později můžete ji na pár vteřin přihřát i v mikrovlnce.




neděle 27. září 2015

Gateau Opéra

Ke konci prázdnin měla moje mamka narozeniny, a tak jsem jí chtěla upéct nějaký pěkný dort. Mamka ale není jednoduchý strávník. Sladké tolik nemusí a s vanilkou či šlehačkou jí člověk moc nepotěší. Když už si dá ráda něco sladkého, musí to být čokoládové, nejlépe z čokolády hořké. Dlouho jsem přemýšlela, až mě nakonec napadl francouzský dort Gateau Opéra, ze kterého čokoláda přímo příští. K tomu navíc poctivý máslový krém s kávou, který vás přivede na vrchol blaha. Čokoládové korpusy jsou zcela bez mouky a tak je tento dort úplně bezlepkový. Všemi použitými surovinami se jedná o pořádnou dortovou neřest, ale při oslavě narozenin je to myslím povoleno :) Navíc, kdy je vhodnější doba udělat si radost než právě na narozeniny?
Dort se vydařil, ale jediné, co se trochu nepovedlo byla hodinová přeprava autem v úmorných vedrech. Na dortíku se to bohužel trochu vzhledově projevilo, ale chuti to neuškodilo a všichni si moc pochutnali. A je přeci to hlavní ne? :)



Suroviny:
na dortovou formu s průměrem 20 cm

na piškot
4 vejce - oddělené bílky a žloutky
140 g kvalitní tmavé čokolády
75 g cukru krupice
2 lžíce silné černé kávy
1 lžička mandlové esence

na čokoládový krém
175 g tmavé kvalitní čokolády
70 g nutelly
70 ml smetany na šlehání
2 lžíce cukru krupice
2 žloutky
100 ml ušlehané šlehačky

na kávový máslový krém
100 g změklého másla
100 g moučkového cukru
3-4 lžíce silné černé kávy

na čokoládovou polevu
100 kvalitní tmavé čokolády
50 g másla
2-3 lžíce smetany ke šlehání

Postup:
Předehřejeme troubu na 180 °C a začneme připravovat korpusy. Ve vodní lázni si rozpustíme čokoládu a nechápe trochu vychladnout. V míse ušleháme žloutky se zchladlou kávou, a mandlovou esencí a nakonec přilijeme rozpuštěnou čokoládu. Z bílku ušleháme tuhý sníh a postupně do něho přidáme i cukr. Lžíci sněhu zamícháme do čokoládové směsi a pak postupně vmícháme celý sníh. Směs rozdělíme do tří stejných dortových forem a jestli máte to štěstí (které já nemám), že se vám všechny formy vejdou najednou do trouby, pečte je dohromady cca 15 minut. A nebo jako já pečte korpusy postupně, nechte krátce zchladnout a vyklopte opatrně na mřížku, kde zcela vychladnou.
S korpusy manipulujte opatrně, jelikož jsou bez mouky, jsou velmi křehké.
Mezitím si připravíme čokoládový krém. Nalámanou čokoládu rozpustíme ve vodní lázni se smetanou a nutellou. V míse ušleháme žloutky s cukrem do krémové konzistence. Do čokoládové směsi nejprve vmícháme žloutky a poté také ušlehanou šlehačku a dobře promícháme. Krém dobře vychladíme, než získá hustou konzistenci vhodnou na potírání. Na máslový krém ušleháme máslo do světlé krémovité konzistence a pak do něj zašleháme moučkový cukru a nakonec i kávu. Šleháme tak dlouho, dokud krém nebude krásně hladký. První korpus položíme na podložku vyloženou pečícím papírem. Třetinu čokoládového krému natřeme na korpus a dáme chladit alespoň na 15 minut. 
Chlazení jednotlivých vrstev je důležité, k tomu, aby dort dobře držel pohromadě a jednotlivé vrstvy nesesedaly. Na ztuhlý čokoládový krém rozetřeme polovinu máslového krému, přiklopíme druhým korpusem a dáme opět na čtvrt hodiny chladit do lednice. Na druhý korpus rozetřeme další třetinu čokoládového krému, necháme ztuhnout a navrch rozetřeme zbývající máslový krém. Přiklopíme posledním korpusem a celý povrch dortu pomažeme zbývajícím čokoládovým krémem. Dort znovu vychladíme v lednici a mezitím si připravíme čokoládovou polevu. Nalámanou čokoládu a máslo rozpustíme ve vodní lázni dokud nezískáme hladkou směs a nakonec přilijeme smetanu. Polevu necháme mírně vychladnout tak, aby se dala dobře roztírat, ale příliš rychle nestékala z dortu. Celý povrch dortu rovnoměrně potřeme polevou a dáme na několik hodin vychladit. 
Jestliže chcete jako já oživit povrch dortu, nechte si stranou trochu máslového krému, kterým pak pomocí zdobícího sáčku dort libovolně ozdobíte.






neděle 20. září 2015

Setkání s Grand Marnier - září 2015

Nedávno jsem měla možnost zúčastnit se příjemné akce pořádané v obchodě Potten & Pannen - Staněk. Jednalo se o setkání se světoznámým francouzských likérem Grand Marnier, který proslul mimo jiné i v souvislosti s dezertem Crepe Suzette a proto ani palačinky Suzette nemohly chybět.

Hned po příchodu na tuto uzavřenou akci jsem dostala osvěžující koktejl s pomerančovým džusem a likérem Grand Marnier. Před začátkem jsme měli čas si prohlédnout prodejnu, která, jak asi víte, je plná dokonalých nezbytností a pomocníků do kuchyně.  Člověk by zde mnohdy strávil více času než v obchodě s oblečením, já tedy určitě :)



Akce se odehrávala v krásné kuchyni, která je využívána také na občasné kurzy vaření. Na začátku nám byl představen francouzský šéfkuchař vlastnící síť tradičních palačinkáren a tedy těžko hledat lepší osobu, která by pro nás mohla připravit Crepe Suzette a zároveň představit i legendární likér.

No a co vlastně o Grand Marnier říct? Tento likér vznikl už v roce 1880 v Paříži, když ho namíchal Louis-Alexandre Marnier-Lapostolle. Jedná se o jedinečný likér, ve kterém se mísí francouzský koňak a esence divokých zelených pomerančů z Karibiku. Namíchaná směs dále putuje do dubových sudů, kde zraje. Podle mne jde opravdu o specifickou chuť, která nemá ve světě alkoholu obdobu. Vyjímečné aroma získává Grand Marnier právě macerací pomerančové kůry.
A jak vznikly slavné palačinky Suzette? Ano, ano, každé světoznámé jídlo musí mít svoji historku ať už je skutečně pravdivá či nikoliv. Říká se, že Crepe Suzette poprvé vytvořil šéfkuchař Henri Charpentier na začátku 20. století, když připravoval dezert pro prince z Walesu, budoucího krále Edwarda VII. Palačinka zalévaná pomerančovým likérem se mu omylem vznítila, ale on zachoval klid a i tak ji hostovi servíroval. Princ byl nadmíru spokojen a palačinku spořádal i se sirupem do poslední kapky. Od té doby se začala psát slavná historie palačinek Suzette.





Pan šéfkuchař už měl palačinky samozřejmě předpřipravené, abychom se nemuseli zdržovat, ale rád nám sdělil i svůj recept na palačinkové těsto. Začali jsme tedy rovnou s přípravou sirupu na Crepe Suzzete, který se skládá z pomerančové a citronové šťávy a kůry, cukru a samozřejmě likéru Grand Marnier. Je pozoruhodné, jak stále platí, že nejlepší pokrmy jsou až ďábelsky jednoduché. To platí i u těchto palačinek. Sirup i palačinky je možné si udělat s předstihem a pak už si je stačí jen vychutnat třeba při sobotní snídani. My jsme měli možnost ochutnat Crepe Suzette přímo od mistra a nezbylo jen konstatovat, že se jedná o geniální dezert. Já už jsem několikrát předtím tyto palačinky měla, ale i tak stále beru možnost ochutnat je jako něco svátečního.

                           

V druhé části setkání nám pan šéfkuchař představil další variantu dezertu a to Flambované palačinky s likérem Grand Marnier. I zde bylo potřeba pouze několik málo surovin, které však dokážou vytvořit jedinečnou chuť.  Hotová palačinka se na pánvi obalí ve vrstvě másla s cukrem a nakonec zalije likérem a oflambuje. Jak prosté a skvělé! Ačkoliv jsou tyto palačinky dodnes servírovány v luxusních francouzských restauracích, kde jsou často dokončovány přímo před hostem, jejich příprava vůbec není náročná a můžete se tak s nimi rozmazlovat i doma.

Během celé akce jsem i já dostala chuť si tuto palačinku připravit konečně i doma. Už jsem se viděla ji vychutnávat při nedělní snídani na balkoně. Pak mi ale došlo, že nemám jednu stěžejní surovinu a to likér Grand Marnier. Jaké bylo moje překvapení, když jsme při odchodu každý z nás dostal jako pozornost právě lahév Grand Marnier! A v tu chvíli mi bylo jasné, že mému plánu už nic nestojí v cestě. A jak se mi Crepe Suzette povedly se dozvíte v některém z dalších receptů na blogu :)



pondělí 14. září 2015

Fazolové placičky s kukuřicí a salsa picante

Když jsme byli před pár týdny na Latino Food Festivalu, koupil mi tam manžel zbrusu novou kuchařku Apetitu - Viva la Vida s recepty jihoamerické kuchyně. Už při prvním listování se mi knížka moc zalíbila a sbíhaly se mi sliny téměř na každé stránce. Nacházejí se zde pokrmy známe i neznámé z různých zemí latinské Ameriky. V knížce jsou navíc mezi jednotlivými kapitolami krátké články představují kultury nebo typické ingredience, což je vlastně typické pro všechny kuchařky Apetit na cestách.
Já jsem se při prvním testování kuchařky rozhodla udělat fazolové placičky s kukuřicí, které jsem servírovala s kukuřičnými tortillami a skvělou salsou picante. Výsledek mě mile překvapil, placičky byly vážně moc dobré a salsa přímo fenomenální - rozhodně jsem ji nedělala naposledy. Navíc příchozí babí léto vykouzlilo nádherný slunný den a tak jsme si oběd v latino stylu užili pěkně na balkoně, abychom si přiblížili atmosféru :)



Suroviny:
na 8 placiček
2 cibule
1 velký stroužek česneku
1 chilli paprička
1 konzerva červených fazolí (400 g)
velká hrst konzervované kukuřice
1 hrnek strouhanky smíchaný s lžičkou chilli koření, lžičkou sladké papriky
lžičkou oregana a tymiánu
2 vejce
lžíce čerstvého oregana
5 lžic olivového oleje
sůl, pepř

na salsu picante
polovina červené cibule
3 stroužky česneku
2 kulaté zelené pálivé papričky
2 papričky jalapenos
1 lžíce oleje
2 rajčata
125 ml rajčatové passaty
1 lžíce vinného octa
sůl

Postup:
Na salsu si v hrnci rozehřejeme olej, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, česnek a nasekané papričky. Za občasného míchání směs pár minut opékáme. Poté přidáme na kostičky nakrájená rajčata a přilijeme passatu a ocet. Salsu dobře promícháme a necháme provářet 10-15 minut, dokud nebude zelenina měkká a omáčka nezhoustne. Nakonec dochutíme solí, případně octem.

Na placičky si v kastrolu na lžíci oleje opečeme nadrobno nakrájenou cibuli, po chvíli vmícháme nasekaný česnek a papričku. Do kastrolu vlijeme zcezené fazole a necháme prohřát  a smíchat chutě. Směs stáhneme z ohně a necháme krátce zchladnout. Malou část fazolí odložíme stranou a zbytek rozmixujeme dohladka v mixéru. V míse smícháme kukuřici, celé i rozmixované fazole a lžíci strouhanky a vše osolíme a opepříme. Mokrou rukou tvarujeme ze směsi karbanátky, které obalíme v rozšlehaných vejcích a následně v ochucené strouhance. Placičky opékáme po obou stranách v rozpáleném zbylém oleji dozlatova. Přebytečný tuk odsajeme pomocí kuchyňské utěrky. 
Podáváme posypané nasekanými bylinkami spolu s kukuřičnými tortillami a salsou picante.



pátek 11. září 2015

Foodparade Festival - září 2015

Foodparade je jedním z nejznámějších food festivalů v České Republice. O velikosti se nechci přít, stánky většinou nepočítám a vlastně je to asi úplně jedno, protože přeci nejde o kvantitu, ale o kvalitu.
Nevím jak vám ostatním, ale mne osobně přijde, že Foodparade založil svoji existenci jednoduše na převzetí formátu Prague Food Festivalu. Minulý rok jsem se bohužel nemohla zúčastnit a o to víc jsem se letos chtěla přesvědčit, jak to tedy vlastně je. Srovnávání s PFF se totiž nejde ubránit.
Zahrady Trojského zámku jsou rozhodně krásné místo na pořádání podobných akcí. Já s manželem jsme měli letos bohužel tu smůlu, že jsme se zúčastnili až v neděli, kdy bylo na rozdíl od soboty velmi pochmurné a větrné počasí, což člověku bohužel trochu zkazí prožitek. Jinak musím říct, že mě festival mile překvapil.



Hned po první obhlídce stánků bylo jasné, že letošní ročník se točí kolem burgerů všeho druhu od masových po vegeburgery. Člověk tak musel hooodně vybírat, který ochutná a to bylo sakra těžké. A protože klasické burgery přece jen každý z nás někdy ochutnal, vydali jsme se opačnou cestou směrem k netradičním záležitostem. Zamířili jsme na vegetariánský mini burger od restaurace Etnosvět, ale nakonec nás zlákal falafelový wrap. Naše volba se ukázala jako velmi povedená a celkově mi Etnosvět padl do oka a tak se tam ráda někdy vydám na oběd.



V pochmurném počasí se nám zachtělo něčeho na zahřátí a když jsme míjeli stánek kavárny Cup and Cake naše oko zaujalo několik chutně vypadajících polévek. Nakonec jsme zvolili thajskou pikantní kuřecí polévku s kokosovým mlékem, která byla opravdu úžasná. Nabízeli zde dále i několik druhů bagelů, které jsme už sice neochutnali, ale také se tvářily moc dobře.

Určitě bych chtěla zmínit i stánek od Food story, kde jsme sice nic neochutnali (žaludek má holt nějakou kapacitu :D ), ale všechny prezentované produkty vypadaly nádherně a navíc táhnoucí fronta napovídala, že zde mají co nabídnout. Takový domácí žitný chléb s kachním rilette musel být luxusní.


Když jsme šli okolo stánku francouzské cukrárny Votre Plaisir, měli jsme chuť na něco slaného a tak jsme odolali sladkým dortíkům a dali přednost tartaletce se špenátem a fetou. Možná jsme ale přeci jen měli vyzkoušet to sladké, protože slaná tartaletka byla docela suchá a chuťově nás moc nezaujala.


Nejvíc jsem na na festivalu těšila na Banh Mi Makers - tedy vietnamské bistro, kde dělají bagety Banh Mi. Já jsem takovou bagetu do té doby ještě neochutnala a tak byl tento stánek nutností. Nabízeli zde tři druhy baget s různým masem. My jsme se dali tu s grilovaným hovězím a musím říct, že jsem byla opravdu nadšená. Člověk by skoro neřekl, jak mnoho dokáže taková bageta nabídnout a že bude opravdu nabitá typickými vietnamskými chutěmi.




No a nebyl by to pořádný cool festival, kdyby se zde nenabízel mladý kokos s brčkem a smažený hmyz. Ano, moje narážka je ironická, protože mi opravdu trochu přijde, že se s těmito produkty roztrhl pytel a ten kdo neochutná má nutně pocit, že nejde s dobou. To my jsme raději stočili zájem k nové thajské restauraci Mesy, která nás zaujala zajímavým menu. A protože jsme se chtěli zase trochu zahřát, vybrali jsme i tentokrát polévku - BA MI MU DANG neboli česky žlutá polévka s nudlemi BBQ masem a zeleninou. Moc nám chutnala a docela mě navnadila se do restaurace Mesy podívat.



I když se to na první pohled podle degustačních porcí nezdá, byli jsme už docela najedení a tak jsme mnoho masových stánků míjeli bez ochutnávky. Tak to ale na festivalech bývá, že musíte pečlivě vybírat a doufat, že vsadíte na dobré karty. Zastavili jsme se ještě u stánku se sýrem President. Ačkoliv šlo o reklamní akci, musím konstatovat, že za pouhý 1 CHEF (festivalová měna v hodnotě 20 Kč) jsme dostali marinovaný, v alobalu grilovaný sýr camembert, který byl krásně krémový a moc dobrý.



A jak jinak zakončit skvělé hodování než s dobrým moučníkem a kávou. A najednou tam před námi stály dva stánky pěkně vedle sebe - cukrárna a kavárna a my jsme měli jasno, kam zamířit. V cukrárně u Buchalů jsme si dali mrkvový dort. Já ho doma dělám docela často, ale tento byl zas úplně jiný. Hned vedle jsme si objednali výborné krémové cappuccino z Mezzo café, kde mimo jiné nabízeli i cold brew nebo specialitu Espresso s tonicem. Musím přiznat, že jsme neměli odvahu tu specialitu vyzkoušet, ale na druhou stranu mě zajímá, jak to asi chutná :)

Podtrženo, sečteno, festival byl moc fajn a myslím si, že každý si našel to své. Kromě jídla a pití zde probíhal i doprovodný program ve formě workshopů, show či seminářů, takže se člověk mohl i dobře pobavit a něčemu přiučit. Jediné, co v neděli nevyšlo, bylo počasí, ale to je bohužel ve vyšší moci.
Při porovnávání s PFF bych řekla, že zde bylo méně posh restaurací a více malých podniků. Organizace a sklízení nádobí probíhalo na jedničku, prostředí bylo stejně jako na Hradě velmi příjemné. Nevím, jak tomu bylo v sobotu, když bylo krásně, ale v neděli se nikde netvořily velké fronty, což je pro návštěvníka příjemné. Také jsme vždy našli stolek nebo prostor na konzumaci, což je na Hradě někdy dost náročné. Ačkoliv jsme se cítili dostatečně najedeni, nemuseli jsme tolikrát měnit festivalovou měnu tak, jako na PFF.
Tak se těšíme zase za rok na výlet do Tróji :)



čtvrtek 10. září 2015

Drobenkový koláč se švestkami a mákem

Konec léta se nese ve znamení švestek a švestky se velmi dobře kamarádí s mákem. Existuje nespočet moučníků, které lze v této kombinaci připravit, stačí si jen vybrat. Tento koláč peču docela často, protože je jednoduchý, ale přitom velice dobrý. Ovoce a posypku si upravuji podle sezóny a aktuálních zásob doma. 
V tomto případě velmi dobře platí heslo "za málo peněz, hodně muziky", protože z lehce dostupných surovin rychle připravíte výborný koláč, který se u vás jistě stane stálicí, tak jako u nás.



Suroviny: na 1 velký plech
1 hrnek cukru krupice 2 hrnky polohrubé mouky 1 hrnek mléka 120 g másla 2 vejce 1 sáček vanilkového cukru 1 sáček prášku do pečiva 1 miska vypeckovaných švestek (čerstvých či zavařených)
na makovou náplň 100 g mletého máku necelý hrnek mléka 2 lžičky cukru krupice 1 lžička citronové kůry.

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C. Ve velké míse smícháme cukr, vanilkový cukr, mouku a na kostky nakrájené máslo. Všechny suroviny rukou důkladně prohněteme, jako když připravujeme drobenku. Hrnek drobenky si odložíme stranou a do mísy navíc přidáme kypřící prášek, vejce a postupně přiléváme mléko. Směs řádně promícháme až dostaneme hladké, řídké těsto. V rendlíku svaříme mléko s mákem, přisypeme cukr a kůru a důkladně promícháme. Konzistence by neměla být ani příliš tuhá, ani příliš tekutá. Náplň necháme chvíli zchladnout. Velký pečící plech s okrajem vymažeme tukem a vysypeme hrubou nebo polohrubou moukou. Těsto nalijeme na plech a rovnoměrně rozetřeme do stran. Makovou náplň nalijeme do zdobícího sáčku s širší kulatou špičkou a nebo stačí obyčejný sáček s ustřiženým rohem. Na těsto nanášíme sáčkem pruhy máku a vytvoříme tak hustou mřížku přes celý plech. Do jednotlivých otvorů v mřížce klademe půlky švestek, až pokryjeme celý prostor. Nakonec celý koláč rovnoměrně posypeme odloženou drobenkou a dáme péct do trouby na cca 20 minut dokud nezezlátne.


neděle 6. září 2015

Farmářské trhy na Jiřáku - Bylinky, koření a čaje

První zářijový víkend probíhal na náměstí Jiřího z Poděbrad farmářský trh zaměřený na bylinky, různé koření a čaje. Oproti klasickému trhu je zde více stánků a většina je zaměřena právě daným směrem. Navíc je zde pódium určené pro různé hudebníky, kteří dotvářejí pohodovou atmosféru. Já jsem na trh zavítala v pátek, ale věřím, že v sobotu zde bylo ještě živěji, možná přibyly i další stánky.


Musím říct, že jsem očekávala více bylinkových stánků, ale i tak se mi trh celkově líbil. Na každém rohu jste mohli narazit na nějakou zajímavost, která upoutala vaši pozornost.  Mohli jste vyzkoušet šípkové víno, ale také třeba banánové nebo třešňové. To šípkové jsem vyzkoušela a jeho chuť se dá přirovnat k portskému. Paní měla kromě vína z šípků také marmeládu nebo sirupy.

Nechyběli zde prodejci přírodních mýdel a kosmetiky, která nádherně voněla. Zaujali mě bylinné oleje na pleť, protože mám s nimi sama moc dobrou zkušenost.


Kromě olejů na pleť jste na trhu mohli pořídit různé jedlé oleje z Olejářství z Lipova. Kromě kvalitního řepkového oleje zde nabízeli olej lněný, makový a nebo dýňový. Já se rozhodla koupit ten makový, který se prý skvěle hodí do studené kuchyně. Hned u vedlejšího stánku mě zaujali různé zeleninové hořčice a směsi typu ajvar, měli také velmi chutné nesolené chipsy z červené řepy.



Ačkoliv jsem úplně nepochopila účast psího bistra na trzích šla jsem se ze zajímavosti podívat blíž. Psí dobrůtky vypadaly docela hezky a jsem si jistá, že i tento stánek si našel svoje zákazníky. To já jsem mezitím procházela mezi kořením zapovídala jsem se s pánem, který mi dal podrobný výklad o jeho směsích kari, které si sám míchá. A protože je právě kari moje oblíbené koření, samozřejmě jsem si jednu směs musela koupit. Pán zde prodával také koření garam masala a nabízel opravdu luxusní Chai Masala. Celý stánek nádherně voněl a hrál všemi barvami.


V další uličce jsem narazila na různé bylinné a ovocné čaje. Měli tu i šípkový čaj z vlastnoručně sklizeného šípku. Hned vedle mě pán přesvědčil, že houby už letos taky rostou. v jeho stánku nabízel mnoho druhů hub od žampionů portobello až k pravým hřibům.


Samotnou kapitolou byla na trhu levandule, na kterou jste narazili v několika stáncích v různých formách. Mě se moc líbil stánek Creative world s nádhernými dekoracemi a mýdly. Koupila jsem si zde levandulový vonný pytlíček a také levandulový sirup. Sirup jsem doma hned vyzkoušela a musím bohužel konstatovat, že mě nezaujal kvůli jeho navinulé chuti, která nevím jestli byla cílená nebo ne.


Samozřejmě zde nechyběl sortiment tradičního trhu na Jiřáku. Mohli pořídit mnoho čerstvé zeleniny, široký sortiment pečiva z malých pekáren, raw zákusky, ovocné šťávy, sýry, čerstvé těstoviny a nebo třeba květiny. Já jsem si užila příjemné odpoledne mnoha chutí a hlavně vůní, na farmářských trzích je vždy co objevovat.