středa 15. listopadu 2017

Nepečené datlové kuličky

Tyto kuličky nejsou primárně vánoční, ale na Vánoce se určitě velmi hodí. Já je dělala letos už mnohokrát a na Vánoce také chybět nebudou. Variant na jejich výrobu je mnoho a tak si je pokaždé můžete udělat trochu jinak. Já vám přináším dvě různé varianty a věřím, že si domyslíte i nějaké svoje vlastní. Základem jsou dobré datle nebo datlová pasta. V poslední době kupuji spíš datlovou pastu a to přímo u Arabů vedle Super Trump Coffee v Praze (Pražáci jistě vědí). Většinu práce na těchto kuličkách za vás udělá mixér. Jediné, co musíte udělat ručně, je válení kuliček. To je skvělá práce třeba pro děti, které sice budou zapatlané až za ušima, ale určitě se zabaví :) Množství surovin berte tak nějak orientačně, je potřeba to vždy přizpůsobit aktuální konzistenci těsta. Musím být tak akorát matlavé, aby kuličky držely, ale ne zas zbytečně moc mastné.


Suroviny:
na cca 20 - 25 kuliček

I. varianta
170 g měkkých datlí nebo datlové pasty
70 g rozpuštěné kvalitní hořké čokolády
50 g jemných ovesných vloček
50 g libovolné směsi ořechů a brusinek (fitness směs)
2 lžíce strouhaného kokosu
1/2 lžičky skořice
1 lžíce kokosového oleje

II. varianta
170 g měkkých datlí nebo datlové pasty
2 lžíce kvalitního kakaa
2 lžíce kokosového oleje
50 g jemných ovesných vloček
1 lžíce sekaných ořechů
2-3 lžičky arašídového másla
1 lžíce kokosového oleje
+ strouhaný kokos na obalení

Postup:

V mixéru nejdříve rozmixujeme ořechy a vločky najemno. Poté přidáme datle nebo datlovou pastu a kokos a opět mixujeme dokud nezískáme hladkou, lepivou hmotu. Přidáme ostatní ingredience a nakonec přilijeme čokoládu a potom naposledy projedeme mixérem, aby se čokoláda zapracovala. Z lepkavé hmoty tvoříme úhledné kuličky a je hotovo. Kuličky jsou vhodné jako zdravý dezert nebo doplněk ke snídani.

U druhé varianty opět vše rozmixujeme pomocí mixéru, tvoříme kuličky a ty pak obalujeme ve strouhaném kokosu.



neděle 12. listopadu 2017

Svatomartinská vína

V sobotu 11.11. byl svátek svatého Martina, který je v českých zemích spojený s několika tradicemi a pranostikami. Když se řekne Svatý Martin, tak si každý většinou vybaví, že má přijet na bílém koni, což přeneseně znamená, že má přinést sníh. K tomuto dni se neodmyslitelně po staletí váže zvyk upéct svatomartinskou husu s lokšemi, děvčata také pekla plněné rohlíčky. Tyto dny se ale také po úspěšné sklizni a zakončeném roce na poli a vinici scházeli hospodáři a také vinaři, aby rok zhodnotili. Otevíraly se a ochutnávaly první mladá vína, aby napověděly, jaký bude ročník.
Je fajn, že tradice přetrvávají, i když je dnes často v dost komerčním rozměru. Ale to už záleží na každém, jak si to udělá že? Než jsme se přestěhovali, tak jsem žádnou husu nikdy nepekla, protože stará trouba nebyla nic moc. Letos jsem se na to ale vrhla, i když tedy trošku jinak. Nepekla jsem husu, ale kachnu, protože jsem nechtěla pro dva lidi péct celou a čtvrtky hus už jaksi nebyly. No co, pro nás žádný velký rozdíl, protože jsme si pochutnali i tak :) A svatomartinské vínečko jsem měla možnost ochutnat už s předstihem v pátek 10.11., kdy jsem byla pozvaná na příjemnou ochutnávku svatomartinských vín do Alkohol.cz. Ráda jsem pozvání přijala, protože právě taková vína patří k mým oblíbeným.


Ochutnali jsme 5 vzorků - 3 bílé, 1 růžové víno a 1 červené. Já měla vždy víc ráda bílé, červené víno si dávám jen vyjímečně. Jsou lidé, kteří respektují sezónu a v létě preferují bílé víno, v zimě naopak dávají přednost těžšímu červenému vínu. To já ne - mne opravdu po celý rok nejvíc potěší suché, lehké a svěží bílé víno, takže ty Svatomartinská jsou pro mne jak dělaná :) Jedinou vyjímkou je pro mne asi svařák na vánočních trzích :D

Následující hodnocení berte prosím jako můj subjektivní a neodborný názor, nejsem vinař ani přeborník v konzumaci vína.
Prvním vzorkem bylo bílé víno odrůdy Muller Thurgau ze sklepů Valtice. Ačkoliv to byl první vzorek, tak mi nakonec chutnal asi nejvíce. Víno je suché, má svěží chuť a mísí se v něm různé ovocné tóny. Je vynikající k jednohubkám a pro mne splňuje vše, co má takové Svatomartinské víno mít. My jsme si ho vychutnali s kanapkami se sýrovou pěnou.


Druhým ochutnávaným vínem bylo Veltlínské červené z vinařství Mádl (Velké Bílovice). Ačkoliv má odrůda v názvu červenou barvu, tak se jedná o víno bílé - nenechte se zmást. Toto víno bylo oproti tomu prvnímu ještě trochu sušší a výraznější. Plná chuť a krásná vůně byly předností tohoto vína. Víno příjemně perlí na jazyku. Podle mne druhý nejlepší vzorek. Kdo má rád Veltlín, tak ho určitě moc doporučuji. Vinařství Mádl je menší rodinné vinařství ve Velkých Bílovicích s dvacetiletou tradicí

Třetím vzorkem byl Muškát moravský z vinařství Gottberg. To je mladé vinařství, které možná někteří znáte i ve spojení s moderní vinařskou architekturou. Jak mnoho lidí ví, muškát je velmi aromatická odrůda, ale u tohoto mladého vína, to nebylo tolik patrné. Což mne potěšilo, protože nemám ráda příliš navoněná a sladší vína. Ve víně jsem cítila maliny a ostružiny. Také tam ale trochu byla cítit síra. A jak mi bylo řečeno, je to způsobeno tím, že toto mladé víno bylo lahvováno opravdu jen před pár dny a síra ještě nestačila vyprchat. Ale třeba za týden už to nebude téměř znát. No, tak nevím...



Čtvrté ochutnávané víno bylo Svatovavřinecké rosé z Nového Vinařství, Village. Toto růžové suché víno mělo příjemnou a lehkou chuť s ovocnými tóny. Já opět cítila maliny a jahody. Chuť byla plnější než u bílých vín. My jsme si u tohoto vína pochutnávali na vynikajících kanapkách s luxusní paštikou a granátovým jablkem.

Poslední ochutnávané víno bylo červené Svatovavřinecké ze stejného vinařství. Na to, že je to víno červené, je lehké a svěží. Kdybych měla pít červené, vyberu si asi právě takové, které je lehké a voní po ovoci.



Byl to příjemně strávený večer  ve společnosti příjemných lidí spolu s dobrým jídlem a českými mladými víny. Věřím, že Svatomartinská vína jistě znáte, ale jestli ne, určitě nějaké vyzkoušejte. Na páteční večer se jistě bude hodit :)

středa 1. listopadu 2017

Recenze fotoknihy Saal Digital

Tentokrát pro vás nemám připravený recept ani žádnou recenzi gastroakce, ale recenzi fotoknihy od společnosti Saal. Ale od jídla jsem nešla ani tentokrát moc daleko, protože jsem si nechala udělat moji vlastní kuchařku. A proč zrovna kuchařku? Často něco uvařím, sepíšu, dám na blog a pak už si recept nepamatuji. A ačkoliv to zní trochu vtipně, tak vlastně i já chodím na svůj blog koukat na recepty, které se mi vykouřily z hlavy a nepamatuji si poměry surovin :) Druhým důvodem vytvořit si svoji kuchařku je vlastně splnění mého přání, že bych si chtěla někdy svou kuchařku vydat. Ano, já vím - není to úplně to ono, ale třeba jednou to bude ta opravdová.
Ale teď už k recenzi. O firmě Saal Digital jsem se dozvěděla z internetu a toto je moje první zkušenost s ní. Co se ale obecně týká fotoknih, tak se dovoluji považovat celkem za profíka, protože už jsem jich udělala určitě nějakých 8 - 10 kousků. Většinu z nich jsem dělala v CEWE programu přes DM drogerii. V následujícím hodnocení se tak budu většinou obracet a odvolávat právě na CEWE, se kterým budu Saal porovnávat. Recenzi jsem rozdělila na několik částí, aby to bylo co nejvíce přehledné a souvislé.



Program Saal Designer obecně
Program, ve kterém se fotokniha vytváří je na první pohled grafický příjemný a přehledný. Kdo už někdy nějakou fotoknihu dělal, zjistí, že se programy nijak výrazně neliší nebo lépe řečeno pracují na podobném principu. Chvilku mi trvalo než jsem se zoorientovala a přehodila svůj mozek z  CEWE na Saal, ale to je běžné, když pracujete v novém programu. Stejně jako ostatní programy i Saal Designer nabízí knihu vytvořit automaticky úplně nebo částečně, ale to já nikdy nevyužívám, protože si chci vše udělat podle svého. Vždy tak volím prázdnou šablonu, což je sice nejtěžší, ale zároveň nejsvobodnější varianta.

Práce v programu
Na levé straně pracovní plochy se nachází zdrojové okno, kde vyhledáváte soubory a následně fotografie. Pod tímto oknem se pak zobrazují fotky z vybraného souboru, které prohlížíte a vybíráte do knihy. Nevím jestli to nejde a nebo jsem to pouze nenašla, ale je škoda, že nelze okno zdrojových souborů zavřít a mít tak větší prostor pro prohlížené fotky. Je to totiž o dost pohodlnější.
Vrchní lišta nabízí například možnosti textového pole, ale je zde třeba také možnost upravovat právě zvolenou fotku (upravit jas, kontrast...). Samozřejmě, že je mnohem lepší fotky upravit předem v profesionálním programu, ale běžní uživatelé tuto funkci určitě ocení. Ve vrchní liště jsem také po dlouhém hledání našla mé oblíbené masky a rámečky. Ty se používají na jednotlivé fotky a vykouzlí vám tak třeba roztřepené okraje fotky a nebo tvar srdce či hvězdy. Masek a rámečků je ale na můj vkus v programu zoufale málo. V CEWE je v základní verzi programu také omezený počet rámečků, ale máte možnost si ostatní zdarma stáhnout přes internet. To samozřejmě zabere nějaký ten čas, ale když budete vytvářet další fotoknihu, všechny stažené prvky vám v počítači zůstanou. Já  masky používám moc ráda a proto jsem si jich stáhla opravdu hodně. Nemohu si ten výběr v CEWE vynachválit, takže mne mrzí, že Saal jich má tak málo. Ti, kteří ale vkládají fotky pouze v původním obdélníkovém formátu, tento nedostatek ani nezaznamenají.


No a dostávám se k nezbytným funkcím fotoknihy, které se nacházejí v pravé liště a to jsou: Projekt, Pozadí, Kliparty a Návrhy. Začnu odzadu s návrhy, což jsou vlastně předpřipravené stránky v určitém designu s různým počtem rámečků pro fotky. Zde se mi velmi líbily návrhy především pro svatební nebo baby knihu. Kdo bude vyrábět fotoknihu pro miminko, bude určitě nadšený. Kdyby ale  do nabídky ještě přibylo více ostatních návrhů, určitě by to bylo fajn. Samozřejmě si můžete vytvořit nějaký svůj design sami a jestli ho chcete opakovat na více stránkách knihy, můžete si ho jednoduše uložit. To jsem já při vytváření kuchařky využila hodně a je to užitečná funkce.
Dalším důležitým prvkem jsou kliparty. Tedy asi jak pro koho. Ten kdo vytváří profesionální fotoknihy pouze s velkoformátovými fotografiemi, tak je možná ani nepoužije, stejně tak, jako jsem je téměř nepoužila ve své kuchařce. Ale ve svých předchozích fotoknihách je používám často, zejména, když se jedná o rodinnou dovolenou nebo dětské album. V programu je celkem 1566 klipartů a přesto mi nabídka přijde nedostatečná. Velká část z obrázků je totiž podle mne více méně infantilní a vhodných spíš pro děti. Chybí mi více vkusných obrázků, třeba s cestovatelskou tématikou... V CEWE knize si opět můžete stáhnout velké množství klipartů, třeba krásná razítka s názvy světových metropolí, černobílé obrázky a miliony dalších. To mi tady chybí. Je ale pravda, že s výběrem ornamentů a květinových motivů už je na tom Saal líp.
Nezbytnou součástí každé fotoknihy jsou pozadí. Ty si můžete i filtrovat podle barev nebo vzorků. Saal nabízí mnoho různých pozadí od jednobarevných přes vzorkované a barevné s ornamenty. Našla jsem ale docela málo těch fotografických. Ocenila bych třeba foto pláže, moře, detail písku, stromy atd. Ale to je asi otázka vkusu. V práci s pozadími mne ale v programu Saal Designer zlobila jedna neposednost.  Nevím, jak ostatní, ale já volím pozadí většinou tak, že vložím fotky a pak překlikávám různá pozadí a ta zase vracím a čekám, co mi padne nejvíc do oka. Když ale zvolím pozadí, překliknu na jiné a dám zpět, kurzor mi zase skočí na to pozadí, které jsem vrátila a já tak vždy ztratím linku, kde jsem s vyzkoušenými pozadími skončila. Asi je to jen taková malichernost, ale docela mne to během tvoření otravovalo.


Fotokniha v reálu
Po dokončení práce v programu jsem fotoknihu jednoduše objednala přes internet a za pár dní mi přišla domů. Když jsem otevřela balíček, byla jsem ohromená krásnou obálkou, ale překvapení mne čekalo i uvnitř. Celá kniha je na kvalitním tvrdém papíře (doporučuji určitě lesklý papír) s velmi pěkně řešenou vazbou. Provedení knihy působí opravdu luxusně a velkoformátové fotky krásně vyniknou. Myslím si, že Saal kniha je to pravé pro nějakou speciální příležitost. Když budete vyrábět svatební knihu, knihu pro narozené miminko nebo třeba album ze svatební cesty, tak vám Saal určitě doporučuji. Provedení je opravdu o level výš. Já mám malou dcerku a její druhou fotoknihu plánuji udělat právě přes Saal Digital.
Až budu ale zase dělat fotoknihu z naší běžné dovolené, upřímně říkám, že asi zůstanu u CEWE. Přeci jen je zde i finanční stránka a Saal je dražší, i když tomu odpovídá i kvalita knihy.

Shrnutí

Plusy:
  • velmi krásné a hlavně kvalitní provedení fotoknihy, dobře řešená vazba
  • luxusní vzhled vhodný pro uchování speciálních okamžiků
  • velký výběr návrhů stránky hlavně pro svatební knihu nebo knihu pro miminko
Mínusy:
  • malý výběr masek a rámečků v programu
  • většina klipartů je infantilní a spíše pro děti, chybí vkusné obrázky
  • vyšší cena