pondělí 16. dubna 2018

DIY tekuté mýdlo

Nejdřív jsem přemýšlela, zda sem mám tento příspěvek vůbec dávat, protože tématicky vybočuje, ale pak jsem si řekla, že je určitě plno z vás, kteří malou změnu od vaření uvítají. No ale je pravda, že vlastně u vaření pořád zůstáváme, jen tentokrát nebudu vařit jídlo, ale mýdlo :D
Přiznám se bez mučení, že nápad vyrobit si svoje tekuté mýdlo mi nepřišel na mysl jen tak z nudy a z toho, že bych chtěla ve volných chvílích experimentovat. Při úklidu ale neustále doma nacházím nějaká mejdlíčka, které jsem většinou dostala jako dárek, protože já si klasické mýdlo moc nekupuji (kromě toho z Provance). Plno malých mýdel už máme zastrkaných mezi prádlem a oblečením, aby ho provoněly, ale i tak se na mě ta mýdla pořád někde valí :) Já totiž v koupelně mnohem raději používám tekuté mýdlo - je to praktičtější a na umyvadle to vypadá i lépe. No a tak jsem si jednoduše řekla, že ty moje tuhá mýdla prostě přeměním na tekutá a tím pádem je skvěle využiju. Jedná se o docela jednoduchý postup, ale řekla jsem si, že by byla škoda se nepodělit i s vámi.  Věřte mi, že z jednoho mejdlíčka budete mít tekutého mýdla až až.


Suroviny:
cca 50 g tuhého voňavého mýdla
cca 1 l čisté vody
(pár kapek voňavé esence)

Postup:
Mýdlo najemno nastrouháme do středně velkého kastrůlku, zalijeme vodou, důkladně mícháme a přivedeme téměř k varu. Mýdlo se musí úplně rozpustit. Nevaříme, ale udržujeme mýdlo horké, dokud se vše dobře nespojí. Poté odstavíme a za občasného míchání necháme zchladnout.
Jak jsem si vyzkoušela, tak každé mýdlo je trochu jiné a potřebuje jinou dávku vody. Začněte tedy třeba se 750 ml vody a počkejte, až směs vychladne. Bude-li velmi tuhá, stačí opět zahřát, přilít vodu, dobře promíchat a potom odstavit. Cílem je získat konzistenci tekutého mýdla, tak jak ho znáte z obchodu. Domácí tekuté mýdlo má tendenci v delším čase trochu tuhnout, takže je možné, že ho budete muset opět naředit horkou vodou.
Pak už stačí jen přelít do nádobky s pumpičkou a používat :)





čtvrtek 5. dubna 2018

Tapiokový pudink s omáčkou z lesního ovoce

Dnes pro vás nemám žádné velké vaření, spíš takovou rychlovku. Tapiokový pudink není žádná novinka a většina z vás ho určitě zná. Ale přesto věřím, že mezi vámi existují tací, kteří ho neznají nebo ho aspoň neochutnali. A tak jsem si řekla, že by recept na tento pudink neměl chybět v mém portfoliu receptů a může tak rozšířit moji nabídku snídaňových dobrůtek. Tapiokový pudink ale není vhodný jenom na snídani, můžete si ho dát třeba jako svačinku v práci. Jednoduše si ho připravíte do uzavíratelné skleničky a vezmete všude sebou. A teď ještě k tomu, co je to vlastně tapioka. Je to čistý škrob, který se získává z kořene manioku - tropické rostliny, jejíž hlízy jsou podobné bramborům. Tapiokové perly jsou malé bílé kuličky, které ve vodě zprůhlední a získají rosolovitou strukturu, často v dnešní době bývají označovány jako superpotravina. V dnešní době už jsou tapiokové perly lehce k sehnání třeba v prodejnách se zdravou výživou nebo v asijských obchodech.


Suroviny:
na 4 porce
80 g tapiokových perel
sklenice vody
400 ml kokosového mléka
2 lžíce datlového sirupu (agávového sirupu)
1 lžička vanilkové esence

2 velké hrsti mraženého lesního ovoce
1 - 2 lžíce moučkového cukru
cca 200 ml vody

Postup:
Tapikové perly namočíme do vody na několik hodin nebo nejlépe přes noc. Až perly nabobtnají, přebytečnou vodu slijeme, perly dáme do nepřilnavého kastrůlku, zalijeme kokosovým mlékem, přisladíme sirupem, ochutíme vanilkou a přivedeme k varu. Za občasného míchání chvíli vaříme pudink do zhoustnutí a odstavíme. Poté si uděláme ovocnou omáčku tak, že ovoce dáme do kastrůlku společně s cukrem, zalijeme vodou a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni, dokud se ovoce nerozvaří a omáčka trochu nezhoustne. Omáčku potom propasírujeme přes jemné síto, abychom ji zbavili semínek. Do připravených skleniček rozdělíme polovinu omáčky, navrstvíme lehce zchladlý pudink a navrch zalijeme zbývající ovocnou omáčkou. Pudink uchováváme v lednici a podáváme vychlazený nebo v pokojové teplotě.




středa 28. března 2018

Veselé Velikonoční cupcaky + soutěž o Prosecco

Zase tu máme Velikonoce a to bych nebyla já, kdybych nepřišla s nějakým veselým velikonočním receptem. Velikonoční cupcaky v podobě kuřátek už na blogu mám, ale pořád je dost a dost inspirací, jak jinak dortíky vyzdobit. Tentokrát mám pro vás cupcaky s vajíčky v trávě a také velikonoční zajíčky. Samozřejmě, že nejde o nějaký můj autorský nápad, podobných cupcaků je třeba na pinterestu plno. Ale tak dlouho na ně každé Velikonoce koukám, že jsem si je také musela konečně udělat. Tyto dva cupcaky mají společný korpus, ale jinak jsou vlastně úplně jiné a to byl vlastně i můj cíl - nabídnout každému, to, co je mu bližší. Travičkový cupcake má polevu tzv. klasickou americkou, to znamená, že obsahuje pouze máslo a cukr a je teda hoooodně sladká a rozhodně ne dietní. A to mi věřte, že jsem i tam cukr odebrala, protože v Americe ho dávají ještě o dost víc. Vytvořená travička se ale nejlépe dělá právě touto polevou, protože krásně drží tvar. Takový cupcake asi neosloví každého, ale na druhou stranu - když si dáte jeden, tak si figuru nezkazíte. Druhý je králíčkový cupcake. Můj muž a několik dalších lidí prohlásilo, že to ale není králíček, nýbrž děsivé prase :) No jo, tak na stylingu musím do příště ještě trochu zapracovat, ale třeba vy jste lepší tvořitelé a budete ho mít jistě lepší. Ale teď už k polevě. Ta je na rozdíl od té travičkové celkem dietnější a rozhodně ne tak sladká. Určitě osloví větší část strávníků.
No ale teď se musím dostat ještě k samotnému korpusu. Ten je totiž naprosto dokonalý a pro mne asi nový oblíbenec. Je totiž opravdu nádherně vláčný a vydrží tak několik dní. Takže i kdybyste nepekli teď na Velikonoce, tento recept na cupcaky (muffiny) si rozhodně uložte.

A teď k soutěži. Vyhlašuji soutěž o jedno kvalitní Prosecco od @alkohol.cz🍾🌻🌹. Soutěž probíhá na mém Instagramu (Amellia19) pod fotkou velikonočních cupcaků. Pro účast v soutěži musíte být fanouškem mého IG profilu a do komentáře pod fotku označit jednu osobu, se kterou byste si případně vyhrané Prosecco vychutnali. Ten kdo bude navíc fotku na instagramu sdílet, bude mít dvojnásobnou šanci zvítězit. Výherce vylosuji na Velikonoční pondělí večer. Tak šup do toho a krásné Velikonoce !




Suroviny:
na 12-14 cupcaků
160 hladké mouky
180 g cukru krupice
120 ml polotučného mléka
60 ml rostlinného oleje
2 lžičky kypřícího prášku
2 špetky soli
1 lžička vanilkové extraktu
1 velké vejce
120 ml vlažné vody

na králíčkové cupcakes:
100 g tvarohu ve stříbře (ne ve vaničce)
100 ml smetany ke šlehání
2 lžíce cukru krupice
6 velkých bílých marshmallows bonbonů
hrneček cukru krupice
hrneček strouhaného kokosu
půlka sáčku růžové nebo červené potravinářské barvy v prášku (na vajíčka)
6 ks růžových malých marshmallows
cukrové oči

na cupcakes s vajíčky:
125 g změklého másla
1 hrnek prosátého moučkového cukru
pár kapek vanilkového extraktu
gelové zelené barvivo (wilton)
cukrová vajíčka (např. z Marks and Spencer)

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C. Všechny suché ingredience smícháme v míse. V další míse smícháme mléko, vajíčka, vanilkový extrakt a olej a směs přilijeme k suchým surovinám a dobře promícháme, dokud se vše nespojí. Nejlepší je použít šlehač. Nakonec pomalu přiléváme vodu a zároveň šleháme na nízký stupeň. Těsto bude docela řídké, ale tak to má být.  Muffinový plech vyložíme nejlépe bílými košíčky a do každého nalijeme těsto asi do poloviny. Pečeme cca 17 minut, dokud zapíchnuté párátko do těsta nebude čisté. A poté cupcaky necháme vychladnout na mřížce.

Nyní si připravíme polevy. Na králíčky vyšleháme smetanu do tuha a smícháme jí s tvarohem rozmíchaným s cukrem. Tvarohovou směs dáme do cukrářského sáčku s větší hladkou špičkou a rovnoměrně dokola ji naneseme na cupcaky. Nožem uhladíme dohladka. Polevu lehce obalíme v kokosu. Dále si v uzavíratelném sáčku smícháme cukr s barvivem, zavřeme sáček a dobře protřepeme až se cukr obalí. Velké marshmallows napříč rozstřihneme nůžkami na 2 poloviny. Lepkavou část namočíme v růžovém cukru a vzniknou nám tak ouška králíka. Nakonec už ouška, oči a nosík (malý marshmallow) naaranžujeme na cupcake a vznikne tak obličej králíčka (nebo prasátka? :D)

Na cupcake s vajíčky v trávě dáme do mísy změklé máslo, extrakt a prosátý cukr a vyšleháme do hladké konzistence. Nakonec přidáme cca půl lžičky barviva a znovu vyšleháme, až bude mít poleva jednotnou barvu. Barvivo přidáváme tak dlouho, dokud nedostaneme požadovanou barvu. Polevu dáme do cukrářského sáčku a použijeme ruskou zdobící špičku na trávu. Já používám tuto.  Rychlými krátkými pohyby vytváříme na cupcaku "trávu" a navrch dozdobíme cukrovými čokoládovými vajíčky.






pátek 23. března 2018

Recenze - Bistro Špejle

Konečně jsem měla nedávno možnost vyzkoušet relativně novou pražskou restauraci (nebo chcete-li bar) Špejle, která sídlí v krásném interiéru v Jindřišské ulici. Tuším, že je otevřená cca tak dva roky a za tu dobu už celkem stihla rozvířit pražské restaurační vody :) Vzhledem k tomu, že zhruba ve stejnou dobu, co Špejle otvírala, se mi narodila dcera, dostala jsem se k návštěvě bistra tak nějak až teď. Takže následující recenze sice není čerstvá jak ranní noviny, ale i tak věřím, že plno z vás ještě o podniku neví a třeba jej díky mne navštívíte. Omluvte prosím kvalitu fotografií, fotila jsem tentokrát pouze na mobil a fotky nejsou tak zdařilé.


Začnu asi s tím, co ta Špejle vlastně je. Mne to prostě hned u vstupu evokovalo něco jako tapas na český způsob a to tady v Čechách zoufale chybí. Přiznejte si, vy co jezdíte na dovolené do Španělska či Řecka a vychutnáváte si u vína ty skvělé malé dobrůtky (ať už tapas nebo meze), že vám to po návratu do Čech zkrátka chybí. Mne to tedy vždy chybělo. No a Špejle nám to má nahradit. Je to prostě takové velmi kvalitní bistro, kde není jídelní lístek a všechna  jídla (jednohubkového charakteru) jsou před vámi vystavená a napíchnutá jak jinak než na špejli a vy si jednoduše vybíráte očima, na co máte chuť. Jídlo si sami vyberete a také naložíte, obsluha obstarává pouze pití a sklízí špinavé nádobí. Nápad otevřít takový podnik je vskutku brilantní a myslím si, že se musí setkat s úspěchem, zvlášť když ho neprovozují žádní gastro nováčci, ale již celkem ostřílení matadoři oboru.

A teď už konkrétně k mojí návštěvě. Samozřejmě určitě doporučuji si rezervovat místa, hlavně když nechcete sedět na vysokých barových židličkách hned u vstupu. Sobotní večer bylo samozřejmě plno, ale rozhodně se u baru s jídlem netvořily žádné návaly či fronty. Člověk měl dostatek prostoru si jídlo v klidu okouknou a poté vybrat. Sortiment bych rozdělila na 4 části. Studené chlebíčky tisíc a jednoho druhu, studené mističky třeba se sýrem, chorizem či olivami, teplé mini pokrmy a nakonec nesmí chybět sladké. Na výběr toho bylo opravdu dost a jídla se lehce obměňují, takže při další návštěvě zase ochutnáte něco jiného. Špejle zapíchnuté do pokrmů střádáte ve skleničce na stole a při placení obsluha pouze spočítá počet špejlí. Jedna špejle stojí 29 Kč. To si řeknete, že je dobrá cena, ale když pak uvidíte, kolik se vám toho za večer nastřádalo, tak to trochu přehodnotíte :) Navíc některé chuťovky - jako třeba miniburger nebo chlebíček s uzeným lososem mají v sobě zapíchnuté špejle hned dvě.


Kvalita a rozmanitost jídel je rozhodně veliká. Je sice pravda, že jsme našli několik špejlí, které nám nechutnaly, ale řekla bych, že to bylo spíš způsobeno naším apetitem než nedobrým jídlem. Na své si přijdou vegetariáni i masožravci. Rozhodně ale do podniku nechoďte úplně vyhladovělí - protože vás to bude stát majlant :) Smyslem totiž není nacpat se, ale dopřát si něco dobrého na zub třeba k vínu nebo pivu, právě ve smyslu španělských tapas nebo řeckých mezedes.  Slyšela jsem od několika lidí, že měli výhrady k obsluze. Já ale opravdu nemohu říct špatné slovo. Náš číšník se nám věnoval přesně tak, jak je to vhodné, byl milý a pozorný.
A když už jsem nakousla cenu jídla, měla bych ještě přidat i ceny nápojů. Ty mne popravdě trochu překvapily, protože byly vyšší, než jsem čekala. Sklenka (0,15 dcl) bílého vína vás vyjde na 90 Kč a třeba Aperol Spritz na 155 Kč. Nutno ale podotknout, že zde nabízí pití kvalitní a rozmanité. Nechybí ani různé domácí limonády nebo široká nabídka chuťových variací Ginu s tonicem.

A jak bych tedy celou návštěvu shrnula? Určitě tento špejlový bar navštivte, nebudete litovat. Jedná se o velmi zajímavý, nejen chuťový, zážitek. Je to takové jídlo hrou v kvalitním podání.
Podle mne je to podnik stvořený hlavně pro nějaké lepší a speciální příležitosti a nebo chcete-li si zajít na kvalitní drink. Já jsem Špejli rozhodně nenavštívila naposledy. Až bude někdy další vhodná příležitost, ráda se zajdu podívat, co nového na baru zase napíchli na špejli :D








úterý 20. března 2018

Zapečené kernotto s uzeným masem a kadeřávkem

Velikonoce klepou na dveře a co bych to byla za foodblogerku, kdybych vám nenabídla nějakou novou velikonoční inspiraci. Tentokrát mám pro vás netradiční recept, který ale přímo dýchá jarem a českým venkovem. Nutný zelený prvek zde zastupuje kadeřávek, který u nás ještě přeci není tolik používaný, ale rozhodně vám radím zařadit ho do jídelníčku. Co se týká ovčího sýra, tak můžete použít třeba fetu, ale jestliže máte možnost obstarat čerstvý ovčí sýr, tak určitě neváhejte. Risotto z krup - tedy kernotto mám já osobně moc ráda, protože nabízí novou a neotřelou variaci chutí. Tato zapečená varianta je opravdu vynikající a dobře poslouží i jako oběd do práce na druhý den.



Suroviny:
na 4 porce
250 g špaldových krup
100 g libového uzeného masa
100 g ovčího sýra (může být typu feta nebo libovolný čerstvý)
cca 750 ml zeleninového vývaru
cca 100 g natrhaného kadeřávku (2 velké hrsti)
1 lžíce másla na vymazání pekáčků
2 vejce
cca 100 ml plnotučného mléka
sůl, pepř, majoránka

Postup:
Kroupy propláchneme studenou vodou a vaříme ve vývaru asi 40 minut na zkus (ne úplně do měkka). Mezitím nakrájíme uzené maso a ovčí sýr na kostky. Ve větší míse smícháme lehce zchladlé kroupy s uzeným masem, sýrem a kadeřávkem, lehce osolíme (zohledňujeme, jak je slaný sýr), opepříme a okořeníme majoránkou. Trouby předehřejeme na 180°C. Jednoporcové zapékací misky vymažeme máslem a směs s kroupami do nich rovnoměrně rozdělíme. V misce rozšleháme vejce spolu s mlékem a vaječnou směs přelijeme přes kroupy v pekáčku. Kernotto zapečeme v troubě cca 15-20 minut. Jídlo servírujeme rovnou z pekáčků.





čtvrtek 15. března 2018

Domácí Ferrero Rocher

Tyto kuličky vůbec nemají ambici se chutí vyrovnat známým pralinkám Ferrero Rocher. Tak proč ten název? Když jsem je doma poprvé před pár týdny udělala, manžel je tak prostě nazval a už se to doma chytlo :)  Jsou navíc mnohem zdravější, ale chuťově jsou prostě dokonalé. Musím směle říct, že se mi opravdu povedly. Obsahují totiž samé dobré suroviny, ze kterých nemůže vzniknout nic špatného. Poprvé jsem v tomto receptu použila mnou náhodně objevený kokosový krém (nebo chcete-li máslo), který je tak dobrý, že ho tajně užírám i samotný. Tento 100% kokosový krém můžete sehnat na několika eshopech, ale narazíte na něj i v prodejnách arabských nebo asijských potravin. Já už jsem si doma udělala pěknou zásobičku, protože je to skvělá ingredience nejenom na dezerty. Ale teď zpátky k mým kuličkám. Rozhodně potěší všechny milovníky čokolády, ale není v nich ani gram přidaného cukru. Já už je v poslední době dělala asi 3x a pořád z lednice mizí závratnou rychlostí a díky nim jsem si spotřebovala veškerou dávku mých vyloupaných vlašáků :D Kromě toho, že se s nimi ládujeme doma, tak je používám jako takovou hezkou formu dárečku, když chci někoho potěšit. Věřím, že vám budou chutnat tak, jako nám doma.



Suroviny:
200 g  vlašských ořechů (ale mandle nebo lískové budou stejně super)
200 g vypeckovaných měkkých datlí (datlové pasty)
100 g kokosového krému (másla)
1 lžíce kakaa
1  lžička nebo lžíce kokosového oleje (podle konzistence)
60 g rozpuštěné kvalitní hořké čokolády

150 g kvalitní hořké čokolády
1 lžička kokosového oleje

Postup:
Ořechy v mixéru rozsekáme co nejvíc na jemno jak to jen jde. Přidáme datle nebo změklou datlovou pastu a pak také změklý kokosový krém. Znovu vše společně proženeme mixérem. V dalším kole přidáme se směsi ještě kakao, rozpuštěnou čokoládu a kokosový olej. Množství kokosového oleje vždy volím podle toho, jakou má přesně směs konzistenci. Když je velmi tuhá, dám polévkovou lžíci, jinak dám spíš vrchovatou lžičku. Naposledy vše ještě jednou rozmixujeme, až získáme kompaktní hmotu. Čistýma rukama válíme z hmoty v dlani kuličky o velikosti takových klasických pralinek. Odkládáme na rovný podnos a hotové kuličky dáme na hodinu do mrazáku ztuhnout. 
Čokoládu si rozpustíme ve vodní lázni a přidáme kokosový olej. Dejte pozor, ať to s ním nepřeženete, poleva by potom byla moc tekutá. Kuličky vyndáme z mrazáku a hned máčíme pomocí vidličky do čokolády a dáme zatuhnout na tác vyložený pečícím papírem. Poté dáme kuličky finálně ztuhnout do lednice. Uchováváme je v lednici - vydrží tam docela dlouho. Ale u nás kuličky pořád někdo chodí tajně užírat :)



neděle 11. března 2018

Španělské kuře s rýží z jednoho hrnce

Tak zase po čase tu mám pro vás hlavní jídlo. Ne že bych snad doma nevařila taková jídla téměř každý den k obědu a občas i k večeři, ale často ta jídla nejsou podle mne ničím vyjímečná nebo mi prostě nepřijde, že stojí za to, je sdílet na blogu. Často na mých stránkách najdete hlavně pečení, ale snažím se to vyvažovat, abyste zde na blogu našli od všeho trochu. Tentokrát mám připravené jídlo z jednoho hrnce, což je myslím, nejen u nás, oblíbená záležitost. Nejenom, že je příprava takového jídla rychlá a nenáročná na nádobí, ale navíc si opravdu pochutnáte. V receptu píšu na 4 porce 4-8 kuřecích horních stehen. Ten velký rozptyl je tam proto, že když to budete brát jako rýžový pokrm s masem, tak vám stačí jeden kus, kdežto když budete chtít jako můj muž maso a přílohu, tak si dejte dva kousky kuřete. Já měla tentokrát doma přemíru kuřecích prsních řízků, takže jsem na to nakonec použila právě je, ale kuřecí horní stehna jsou lepší. Kdo má rád olivy, tak rozhodně nešetřete - ty dodají celému jídlu pěkný šmrnc. A nezapomeňte na petrželku, tak jak se to pravidelně stává mně :) To se pak po obědě divím, co na lince dělá to prkénko plné petrželky :O


Suroviny:
pro 4 osoby
1 středně velká cibule
4 stroužky česneku
1 červená paprika
1 lžička uzené sladké papriky, 1 lžíce sušených paprikových vloček
200 g dlouhozrnné rýže (já miluju jasmínovou)
4-8 kuřecích horních stehen (záleží, jací jste masozřavci :D )
1 plechovka drcených rajčat
2 lžíce kvalitního rajčatového protlaku
cca 500 - 600 ml kuřecího vývaru
hrst na plátky nakrájených zelených oliv, 
hrstka sekané petrželky
olivový olej
sůl, pepř, 2 lžičky tymiánu

Postup:
Cibuli a česnek nakrájíme najemno. Červenou papriku očistíme a nakrájíme na větší kostičky.  Na hlubší velké pánvi nebo kastrolu (vhodném do trouby) rozpálíme trochu oleje a z obou stran na něm zprudka opečeme kuře a vyndáme ho stranou. V případě potřeby dolijeme trochu oleje a na stejné pánvi osmahneme cibulku a pak i česnek, poté přidáme i papriku. Vše zaprášíme uzenou paprikou a paprikovými vločkami, krátce osmahneme a do pánve přilijeme drcená rajčata a protlak. Dále přidáme propláchnutou a okapanou rýži a vše vzájemně promícháme. Do pánve vrátíme kuře, přidáme olivy, podle chuti osolíme a opepříme, přidáme tymián a zalijeme vývarem. Pánev přiklopíme pokličkou a dáme péct do trouby na 170°C asi 30 minut, poté zkontrolujeme, odklopíme a dáme dopéct ještě na 15 minut. V případě potřeby během pečení přilijeme vývar, nemělo by to být ale potřeba. Nakonec rýži posypeme čerstvou petrželkou (na což jsem já opět zapomněla :O ach joooo) a můžeme servírovat.





středa 28. února 2018

Pozvánka na minikonferenci Mamafest

Tentokrát mám pro vás něco z jiného soudku než je jídlo a vaření. Moji stálí čtenáři ví, že už více než rok jsem také maminka a ačkoliv svůj blog rozhodně nehodlám předělávat na mamablog, je jasné, že témata spojená s dětmi se mě teď velmi blízce dotýkají. Samozřejmě mnoho času také přemýšlím nad tím, co budu dělat, až mi skončí rodičovská dovolená. Mám se vrátit do současné práce? Budu to stíhat? Mám si najít jinou práci, kde budu moci pracovat na zkrácený úvazek? Najdu vůbec takovou práci, která bude zároveň i dobrá? Takové otázky si klade asi každá novopečená máma a bohužel v Čechách na tom ohledně vracení žen po mateřské do práce nejsme pořád moc dobře v porovnání se západním světem.



No a právě toto se snaží trochu změnit Mamafest, což je jednodenní minikonference, která je zaměřená na ženy a mámy, ale i ostatní, kteří by rádi restartovali svoji kariéru. Bude to den nabitý přednáškami, reálnými příběhy žen a plný inspirace právě pro mámy, které se vracejí zpět do pracovního procesu nebo nejsou v současné práci spokojené a nebo jen hledají možnost přivýdělku. Nebude chybět ani prostor pro ženy, které by chtěly nastartovat svoje vlastní podnikání.

No a teď to důležité - Mamafest se koná v sobotu 17.3. od 10:00 do 17:00 hod., v Holešovicích, v Jack Daniels Musician Factory (hned vedle Vnitroblocku). Lístek na akci stojí 250 Kč a počet lístků je značně omezený, takže zájemci by neměli moc váhat :)

Jedna čtenářka ale může lístek na Mamafest vyhrát v mojí soutěži, kterou brzy vyhlásím na instagramu. Takže sledujte můj instagramový profil (amellia19) a brzy se dozvíte, co musíte pro účast v soutěži udělat.

No a na co se na Mamafestu můžete těšit?
Na přednášky i reálné příběhy jiných maminek. Na programu bude:
  • Lucie Václavková poradí s nastavením podnikání - chcete začít? Přijďte si ji poslechnout.
  • Miriam Vránová - zkušená PRistka, která radí ostatním ženám, jak vést a zakládat neziskovky.
  • Zora Arazimová - pracuje 6 let v v oboru HR, zároveň založila neziskovou organizaci Genixa, kde pořádají workshopy na témata související s hledáním zaměstnání.
  • Tereza Veselá - určitě ji znáte jako blogerku Madame Coquette, nyní se věnuje profesionálnímu focení. Zajímá vás její příběh?
  • Pavla Dandová je také blogerka, kromě toho vede kurzy o nošení dětí a založila nadační fond S lehkou hlavou.
  • Lucie Šálená si založila e-shop s hračkami Chytrá opička. Co vše vedení e-shopu znamená?
  • Jana Hejnicová nastoupila do startu-pu Dodo. Jaké to pro ni bylo nastoupit do zaměstnání? Jak se připravovala na pohovor? I ona ale chystá vlastní projekt pro mámy Mamarket.
  • Petra Uharček se věnuje blogování už několik let, z jejího blogu Myhomestyle se postupně také vyčlenila část s e-shopem. Kde bere nápady a čas na tvorbu?
  • Gábinu Hrdina si vybavíte, když se řekne houpací prkno. Její značka Utukutu proráží do celé Evropy, přitom začínali teprve v roce 2014. Je složité vyrobit a prodat vlastní hračky?

středa 21. února 2018

Ovesná kaše s kešu máslem a karamelizovanými banány (vegan)

Tentokrát mám pro vás za po nějaké době recept na zdravou snídani. A toto jídlo je opravdu příkladem toho, že zdravé jídlo může být i chutné. Řekli byste, že ovesná kaše je obyčejná, ale když ji vytuníte ořechovým máslíčkem a navíc přidáte pořádnou dávku oblíbeného ovoce, uvidíte, že i ovesná kaše se může stát hvězdnou snídaní. Když budete mít ještě pár minut času navíc, zkuste přidat i karamelizované banány, jako jsem to udělala já a budete se olizovat až do oběda :) Já často připravuji ovesnou kaši metodou nasáknutí vloček v mléce přes noc, ale tentokrát jsem zvolila starou dobrou vařenou variantu. Je o trochu časově náročnější, protože si kaši nemůžete připravit s předstihem už večer, ale pokud máte čas, neváhejte ho do snídaně investovat.  Minimálně o víkendu se těch deset minut najde. Co se týká ořechových másel, tak já mám asi nejraději to z kešu jáder, ale z finančních důvodů používám hodně i burákové. Btw. víte že, kešu není ořech v pravém slova smyslu, ale je to jedlá nažka stromu jménem ledvinovník? Kešu jsou velmi zdravé a působí preventivně proti infarktu a dalším kardiovaskulárním nemocem. Takže je určitě doporučuji zařadit do jídelníčku.



Suroviny:
na 2 porce
500 ml "mléka" z kešu jader
cca 90 - 100 g  jemných ovesných vloček
3 lžíce kešu másla
4 lžíce javorového sirupu
1 lžíce kakaových zlomků + na ozdobu
špetka soli
1 velký banán
1 lžíce másla, 1 lžička cukru
hrst malin
libovolný posyp na ozdobu

Suroviny:
Rostlinné mléko zahřejeme v kastrůlku, přilijeme javorový sirup a přidáme kešu máslo, které v mléce důkladně rozmícháme. Přisypeme ovesné vločky, sůl a kakaové zlomky a za občasného míchán vaříme na mírném ohni do zhoustnutí. Mezitím si nakrájíme banán na tlustší plátky. V kastrůlku se silným dnem rozehřejeme máslo (vegani použiji kokosový olej), vsypeme cukr a necháme lehce zezlátnout. Do světlého karamelu pak vložíme banány a krátce opečeme z obou stran. 
Do misky dáme hotovou ovesnou kaši, poklademe banány a malinami a posypeme kakaovými zlomky a další posypkou podle chuti. V případě potřeby můžeme přelít trochou javorového sirupu.



pondělí 12. února 2018

Recenze: Máslenka od Tescomy

Dostala jsem možnost vyzkoušet a ohodnotit nový produkt Tescomy - máslenku na stůl. A protože mám obecně výrobky od Tescomy ráda, tak jsem neváhala. Nejdříve mě ale napadlo - na co recenzovat krabičku, do které v lednici uložíte máslo, co je na to vyjímečného? Když jsem ale  měla máslenku doma, rychle jsem to pochopila. Ale vezmeme to od začátku.
Nevím jak vy, ale já celý život žiju v tom, že když koupím máslo, tak ho dám hned do lednice a po použití ho tam zase vracím. A samozřejmě se mi mnohokrát stalo, že mi tvrdé máslo nešlo namazat na chleba nebo jsem ho před pečením moučníku zapomněla včas vyndat z lednice a dávala ho narychlo třeba na topení, aby změklo. A pak se mi doma objeví máslenka od Tescomy a už na obalu se hlásá, že máslo vlastně nemusí být nutně v lednici. Věděli jste to? Pro mne to byla docela novinka :O  V návodu u máslenky se píše, že udrží změklé máslo v pokojové teplotě čerstvé a svěží - a to až 14 dní. Pro mne tedy naprostá pecka.


Máslenka se skládá ze dvou částí - nádobky, do které se napěchuje samotné změklé máslo a druhé nádobky, do níž se dá trochu čerstvé vody. Miska s máslem se pak otočí vzhůru nohama a vloží do misky s vodou. Takže zda-li mám správnou úvahu, ta čerstvost funguje na principu uzavření přívodu vzduchu a voda chrání máslo před nečistotami. Nádobka s vodou by se pak měla každých pár dní měnit. Součástí sady je ještě malý plastový nožík na máslo, který krásně pasuje do nádobky. Samotný design máslenky je pak jednoduchý a nevtíravý, takže si myslím, že nenaruší žádný prostor a hodí se do každé domácnosti.
Takže máslenku pak můžete mít neustále na jídelním stole, tak jako jsme to udělali my, a kdykoliv chcete měkké máslo na namazání, tak stačí jen odklopit a namazat. Nemůžu tedy říct, jak máslo vypadalo po 14 dnech na stole, protože jsme ho spotřebovali asi za 8 dní, ale do té doby bylo máslo naprosto v pořádku a na to pohodlné roztírání si člověk rychle zvykne. Abych ale byla objektivní, musím dodat, že můj muž prohlásil, že se bez máslenky klidně obejde, protože on rád do másla kouše a tak mu vyhovuje ho mít z lednice. Je tedy dobré si uvědomit, do jaké kategorie patříte vy. Pro mne je třeba naprosté nebe si pochutnat na čerstvě upečené houstičce s máslem a domácím džemem - nejraději mám jahodový nebo malinový.



Produkt stojí 299 Kč a bude pro vás užitečný pomocník, jestliže patříte k častým konzumentům čerstvého pečiva, které si rádi vychutnáte s poctivým máslem a ne s margaríny. Jestliže máslo používáte málo a nebo spíše na vaření, bude to pro vás zbytečnost.
Podtrženo sečteno: tato máslenka je moc dobrý pomocník a mne příjemně překvapila, protože jsem doposud o ničem podobném neslyšela. Když ale u vás v rodině používáte máslo na pečivo málo nebo jen nárazově, není to produkt pro vás.





pátek 9. února 2018

Valentýnský parfait

Zase se rok s rokem sešel a blíží se Valentýn. Všude se to tou dobou začervená a zrůžoví a květinářství si zas jednou dobře vydělají :) Jak už jsem vám říkala i loni, pro mne tento svátek nemá příliš velký význam, protože zastávám názor, že lásku bychom si měli vyznávat kdykoliv se nám zachce a drobné dárečky tomu druhému můžeme přeci dávat po celý rok. Když už ale ten Valentýn máme, tak vždy mému muži alespoň připravím něco tématického na zoubek, protože u nás opravdu láska prochází žaludkem. Já vlastně z lásky vařím pořád - valentýn nevalentýn :D
Tyto jednoduché poháry můžete připravit i do uzavíratelné skleničky a můžete si je vzít s sebou do práce. Granátové jablko a pistácie představují opravdu vyjímečnou kombinaci a čokoládová a bílá pěna jsou zase jak den a noc :) Pistácii však přidávejte až těsně před podáváním, jinak oříšky změknou, nebudou křupavé a už to prostě nebude ono.


Suroviny:
na 4 malé skleničky
4 cukrářské piškoty

120 g kvalitní hořké čokolády
2 bílky
100 ml smetany ke šlehání
3 lžíce krupicového cukru

250 g polotučného tvarohu
100 g zakysané smetany
1 lžíce moučkového cukru
4 lžíce likéru Grand Marnier (nakoupíte třeba na alkohol.cz)

1 malé granátové jablko
hrstka pistácií

Postup:
Z granátového jablka vylámeme jednotlivá zrnka a pistácie rozsekáme nahrubo. Dále si připravíme čokoládovou pěnu. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a necháme zchladnout. Bílky vyšleháme do polotuha, přidáme cukr a šleháme dál, dokud sníh nebude tvořit lesklé a pevné špičky. V jiné nádobě vyšleháme dotuha smetanu. K rozpuštěné čokoládě postupně a zlehka přimícháme bílky a nakonec i vyšlehanou smetanu. Na přípravu bílé vrstvy vyšleháme dohladka tvaroh se zakysanou smetanou, cukrem i likérem.
Piškoty nalámeme na menší kousky a do každé skleničky dáme jeden na dno. Nejdříve navrstvíme čokoládovou pěnu, na ní nasypeme trochu zrníček granátového jablka a na ně pak bílý krém. Nakonec pohár posypeme granátovými zrníčky a nakonec pistáciemi. Pistácie přidáme až těsně před podáváním, jinak trochu zvlhnou. Krém může být i lehce mražený, záleží na vaší chuti.



středa 31. ledna 2018

Růžový gin tonic a recenze limonád


Po novém roce jsem brouzdala na eshopu Alkohol.cz, protože jsem chtěla vybrat víno pro známou k svátku. Zabrousila jsem ale také do sekce nealko a velmi mne upoutaly ochucené tonicy a limonády od české firmy Bohemsca. Tak jsem se je rozhodla jsem vyzkoušet, ještě spolu s limonádami Fever Tree. Bohužel nakonec nebyly všechny moje objednané vzorky na skladě, takže výčet není kompletní, ale třeba recenzi doplním příště. Konkrétně jsem tedy vyzkoušela tonic s ovoněný mateřídouškou a meduňkou a tonic s chutí lipového květu a bazalky. Bohužel jsem nemohla ochutnat zahradní limonády - okurka a máta a také bezový květ s citronovým tymiánem.

Líbilo se mi, že jsou limonády 100% přírodní a jedná se o český produkt. Navíc mají nádherně malované etikety, což je taková třešnička na dortu. Co se týká chuti, asi mne více zaujal tonic mateřídouška s meduňkou, ale obě byly moc dobré. Chuť byla jemná a nevtíravá, ale samozřejmě hořká, což je podstatou tonicu. Kdo nemá rád příliš hořkou chuť, tak může zředit s vodou. U druhého tonicu - s bazalkou a lipovým květem bych asi sama nepoznala o jaké bylinky se jedná, asi nejsem takový expert. Lahvičky jsou velikosti 25 cl, ale u limonád už mají prý i velikost 33 cl, což je určitě super, protože taková limča mizí rychlostí blesku :) Myslím, že  zahradní limonády budou mít oproti tonicům větší okruh oblíbenců, protože tonic přece jen nemají všichni rádi. Co se týká dostupnosti, tak je můžete zakoupit třeba v síti prodejen Country life nebo Sklizeno. A nebo objednat právě přes alkohol.cz nebo kosik.cz. Na košíku nakupuji, takže příště určitě objednám.
Cena je 38 Kč za lahvičku o objemu 0,25 l.



Je mi moc líto, že Bohemesca zahradní  limonády nebyly zrovna na skladu, protože věřím, že by mne oslovily ještě více než tonicy. Úplně si představuji tu okurkovou s mátou, kopu ledu a léto - to musí být mňamka :) 
Níže vám ale píši recept na jeden alko drink, který je pro tonic typický. Vrátila jsem se do svých studentských let a zavzpomínala na svoji barmanskou kariéru :D Hodně mne to tenkrát bavilo a vlastně baví i teď, akorát už pro ty drinky u nás doma není moc použití. Na fotce s drinkem je vidět barmanské náčiní, konkrétně strainer a shaker, ale to je pouze kvůli hezčí fotce. Gin tonic se dělá tzv. straight - tedy rovnou do sklenice. Shaker se nepoužívá. Tak to jen, abych vás nespletla :)


Růžový gin tonic
4 cl London dry ginu
20 cl tonicu Bohemsca Lipový květ a bazalka
pár kapek jahodového sirupu - nejlépe domácího
plátek okurky na ozdobení
4 velké kostky ledu




Dále jsem vyzkoušela také tonic a ginger Ale (zázvorová limonáda) od společnosti Fever Tree. Jedná se o anglickou společnost, která vyrábí premiové limonády, které hojně používají barmani po celém světě do míchaných drinků. Limonády jsou bez přidaných sladidel, umělých látek a konzervantů. Jak jsem koukala na internet, množství limonád, které nabízejí je opravdu velké a toniců i zázvorových limonád mají hned několik druhů. No kdybych měla možnost ochutnat všechny rozhodně bych se nebránila. Na alkohol.cz ale nabízejí pouze některé z nich.
Já jsem měla objednaný tzv. středozemní tonic, který odráží vůni bylin rostoucích na břehu Středozemního moře. Chuťově velmi povedená kombinace. Druhým vzorkem byla zázvorová limonáda. Ta byla také dobrá, ale nijak podle mne nevybočovala z řady. Prostě normální dobrá limča.
Cena je 32 Kč za lahvičku o objemu 0,2 l.

A moje zhodnocení? České limonády Bohemsca byste rozhodně neměli nechat bez povšimnutí. Určitě stojí za vyzkoušení!

Tento článek vyjadřuje čistě můj osobní názor a nejedná se o placenou reklamu.


čtvrtek 18. ledna 2018

Kuřecí prso s pestem v listovém těstě

Tento recept mám z kuchařky 5 ingrediencí od Jamieho Olivera, na kterou jsem psala také krátkou recenzi. Všechny obsažené recepty jsou jednoduché a rychlé a nejinak je tomu i o tohoto kuřátka.  Maso v listovém těstě není žádná novinka a vlastně ani nic moc převratného, ale stejně to vždy zafunguje. Já jsem takhle kuře nikdy nedělala a proto to byl jeden z prvních receptů, které jsem musela vyzkoušet. Navíc jako příloha jsou fazolky s rajčátky, takže se z tohoto jídla stává celkem dietní záležitost. Víc už netřeba dodávat, lepší je to rovnou zkusit :)



Suroviny:
na 4 porce
 1 velký plát listového těsta (cca 320 g)
4 menší kuřecí prsa
4 lžičky zeleného pesta genovese
400 g cherry rajčátek na stonku
400 g zelených fazolek
sůl, pepř

Postup:
Troubu předehřejeme na 200°C. Plát těsta rozdělíme na 16 širších pruhů a odložíme stranou. Tlustší konec kuřecího prsa nařízneme a lehce naklepeme tak. aby mělo maso všude stejnou šířku. Z obou stran prsa osolíme a opepříme a potřeme pestem. Každý řízek obalíme 4 pruhy listového těsta a přečnívající konce založíme dospodu. Obalená kuřecí prsa vložíme na plech vyložený pečícím papírem a potřeme trochou olivového oleje. Rajčátka na stonku také potřeme olejem, osolíme a vložíme k masu na plech nebo je dáme na plech samostatný, pod kuře. Pečeme vše cca 30 minut, dokud listové těsto nezezlátne.
Mezitím uvaříme fazolky. Máme-li fazolky mražené, rovnou je vaříme v osolené vodě asi 7-10 minut. Čerstvé fazolky probereme a uřežeme jim konce, poté uvaříme.  Fazolky slijeme a dochutíme solí, pepřem a trochou olivového oleje. Kuře servírujeme naporcované, ať je hezky vidět kresba řezu spolu s fazolkami a pečenými rajčátky.



středa 17. ledna 2018

Recenze kuchařky Jamieho Olivera - 5 ingrendiencí

K Vánocům jsem dostala kuchařku 5 ingredients od Jamieho Olivera. Já ji mám v angličtině, protože je dovezená z Anglie, ale před Vánoci vyšla také v českém vydání. Ačkoliv mám Jamieho moc ráda, je to teprve první jeho kuchařka, kterou mám. Člověk si prostě nemůže koupit veškeré kuchařky, že jo :D Navíc ona je tady v Čechách docela drahá, ale to jsou téměř všechny zahraniční kuchařky :( Na českém eshopu s knihami jsem jí našla za 520 Kč, v knihkupectví to bude ještě o trochu víc.



V této knize jde víc než kdykoliv jindy poznat Jamieho typický styl vaření a jeho důraz na rychlost, jednoduchost, ale i na kvalitní suroviny. Už samotný název kuchařky vypovídá hodně. Všechny recepty potřebují jen 5 surovin + několik dalších, které Jamie nazývá základem každé kuchyně (sůl, pepř, olivový olej na vaření, virgin olivový olej na saláty a ocet z červeného vína) a já s ním mohu jedině souhlasit. Takže když budete vařit podle této kuchařky, nečeká vás žádný dlouhý nákupní seznam a navíc i samotné vaření bude neskutečně rychlé. Od Vánoc už jsem stačila vyzkoušet nějakých 6-7 receptů a zatím jsem ani jednou nešlápla vedle. Je to pouze o tom nakombinovat pár kvalitních surovin, které vykouzlí skvělé jídlo. Člověku se to chvílemi zdá až trapně jednoduché, říká si, že přece na takové věci ani nepotřebuje kuchařku. A hle - potřebuje. Inspirace totiž není nikdy dost.

Kuchařka je řazená přehledně do kapitol podle hlavní ingredience či typu jídla, např. vejce, nudle, rýže, maso, vegetariánské, sladké...Hledá se v ní tedy velmi dobře a i samotný recept je napsán jednoduše a krátce. Po okraji stránky je navíc 5 použitých surovin vyfocených, takže hned víte, co je použité, aniž byste recept začali číst. Pro ty, co si hlídají energetický příjem, je u každého receptu také přehledná tabulka hodnot.


Jak jsem řekla, všechny mnou zatím vyzkoušené recepty byly chuťově skvělé a neotřelé, jednoduché i rychlé, takže se hodí během týdne a na večeři, když nemáte tolik času. Já se zatím zamilovala do kapitol vejce, nudle a rýže, ale rozhodně se chystám vyzkoušet i něco ze sladkého oddílu.
Kuchařku tímto velmi ráda doporučuji a garantuji vám, že tahle vám nebude ležet zaprášená v knihovně, jak se to občas stává. V dalším příspěvku vám hned přikládám jednu ukázku a recept na kuřecí prso v listovém těstě.